boha našeho. Is35,3 Posilte rukú svěšenú a kolen mdlých posilte. Is35,4 Řcěte strašivým: Posilte sě a neroďte sě báti, aj toť buoh váš pomstu přivede odplacenie, buoh tenť přijde a spasí ny. Is35,5 Tehda sě otevrú oči slepých a uši hluchých sě rozstúpie, Is35,6 tehda skákati bude belhavý jako jelen a odevře sě jazyk němých. Neb rozdělily sú sě vody na púšči a řěky na púšti. Is35,7 A ta, kteráž byla suchá, v jezero a jiezivá v studnice vodné, v uotpočivadlech, v nichžto sú sani bydlili, vzende zelenost trstie a sítie Is35,8 a bude tu stezka a cěsta. A cěsta svatá nazvána bude. Nepójde přěs ni poskvrněný a to bude nám upřiemná cěsta, tak aby blázni neblúdili po niej. Is35,9 Nebude tu lev a zlá zvěř nevzejde po niej ani bude nalezena tu. A choditi budú, jížto vysvobozeni budú Is35,10 a vykúpeni budú od hospodina. Obrátie sě i přijdú do Sion s chválú a veselé věčné na jich hlavy. Radost a veselé obdržie a uteče bolest a stonánie.
Is36 Kapitola třidcátá šestá
Is36,1 I stalo sě jest ve čtvrtémnástém létě krále Ezechiášě: Přijev Sennacherib, král assyrský, ke všem městóm judským ohrazeným i dobyl jich. Is36,2 I poslal král assurský Rapsacena tak řečeného z toho města Lachis do Jeruzalémě k králi Ezechiášovi s těžkú rukú. I stál jest na splavě svrchnieho rybníka na cěstě pole pradlcového. Is36,3 I vyšel jest k němu Eliachim, syn Elchie, ješto byl nad dvorem, a Sebna písař a Johae, syn Asaphuov, dvorský písař. Is36,4 I řekl jest k nim Rapsaces: Řcěte Ezechiášovi: Toť praví král veliký asyrský: Které jest to doufánie, jímžto doufáš? Is36,5 Aneb kterú radú a silú vzpáčiti sě myslíš? V kom máš úfanie, ež si odstúpil ode mne? Is36,6 Aj toť úfáš v kyj třtěný zlámaný v tento, v Ejiptského, na němžto zpoleže li člověk, vende v ruku v jeho i probodne ji. Takéž farao, král ejiptský, všem, jížto veň úfají. Is36,7 Pakli odpovieš mně: V hospodina
