dědičstvie, jenžto sem dal lidu mému izrahelskému. Aj toť já vyplením je z země jich a dóm judský vyplením z prostřědka jich. Jr12,15 A když jě vyplením, obrátím sě a smiluji sě nad nimi a přivedu jě zasě, mužě k dědičství k svému a ženu do země do své. Jr12,16 A stane sě, kdež sě navedúc naučie cěstám lida mého, aby přisáhli ve jmě mé: Živ jest hospodin! Jako sú učili lid muoj přisahati v Baal, vzmohú sě v lidě v mém. Jr12,17 Pakli nebudú poslúchati, vyplením lid ten jistý, vyplením a zatratím, praví hospodin.
Jr13 Kapitola třetienástá
Jr13,1 To praví hospodin: Jdi, osob sobě dolní pás lněný, vzvleciž jej na své ledvie a u vodu jeho nevnošuj. Jr13,2 I vzal sem sobě dolní pás podlé slova božieho i položil sem jej okolo ledví mých. Jr13,3 I stalo sě jest slovo božie ke mně podruhé a řka: Jr13,4 Vezmi dolní pás, jenžto s sobě osobil, jenžto jest okolo ledví tvých, a vstana, jdiž k Eufraten, schovajž jej tu v skúle v skálovéj. Jr13,5 I odšel sem a skryl sem jej v Eufrate, jakžto mi byl přikázal hospodin. Jr13,6 I stalo sě jest po dnech po mnohých, řekl hospodin ke mně: Vstaň a jdi k miestu Eufraten a vezmi dolní pás, jenžto sem přikázal tobě, aby skryl jej. Jr13,7 I odšel sem k Eufraten a vykopav i vzal sem dolní pás s toho miesta, kdež sem byl skryl jej, naliť byl shnil dolní pás tak, ež ižádnéj potřěbě hoden nebyl. Jr13,8 I stalo sě jest slovo božie ke mně a řka: Jr13,9 Toť praví hospodin buoh: Tak shníti káži pýšě judskéj a pýšě jeruzalémskéj mnohéj Jr13,10 a lidu tomuto přězlému, jichžto nechtie slyšěti slóv mých a chodie v nepravosti srdcě svého a odešli po boziech po cizích, aby slúžili jim a modlili sě jim. I budú jako dolní pás tento, jenžto sě k ižádnéj potřěbě nehodil. Jr13,11 Neb jakež sě přídrží dolní pás k ledviem mužským,
