mluvil jest.
Is22 Kapitola dvadcátá a třetie toto
Is22,1 Břiemě údolé viděnie. I co je tobě, jenžto si vzchodil na střěchu? A všelikého Is22,2 křiku plné bude město radostné, zabití tvoji nezabiti mečem ani umřělí tvoji umřěli v boji. Is22,3 Všeliká kniežata tvá sú utekla spolu a tvrdě svázána sú. Všelicí, ktož sú nalezeni, svázáni sú spolu, daleko utekli. Is22,4 Proněžto sem řekl: Otejděte ode mne, hořcě budu plakati. Neroďte za to státi, abyšte mě utěšili o pohubení dcery lida mého, Is22,5 neb den zabitie a potlačenie a pláčiev od hospodina všěch zástupuov na údolí Viděnie zrušuje zed a velebný na hořě Sion, Is22,6 Aelam město vzalo túl, vóz člověka jézdného a s těmi obnaží ščít. Is22,7 A budú výborná údolé tvá plna vuozuov a jězci postavie stolice své v bráně Is22,8 a zjeveno bude přikrytie judské a uzříš toho dne oděnie chovadlnici domu lesového Is22,9 a zbořeniny měscké Davidova uzříte, neb rozmnožila sú sě a sebrali ste vody rybníka dolnieho Is22,10 a domy jeruzalémské ste sečtli a zkazili ste domy, abyšte zed ohradili, Is22,11 a strúhu ste učinili mezi dvěma zedma a vodu vetchého rybníka. Nevzezřěli ste tomu, ješto ji byl učinil, a stvořitele jejie zdaleka ste neviděli. Is22,12 I pozval jest hospodin buoh všěch zástupuov toho dne k kvielení a ku pláči lisicě, k uodění v pytel. Is22,13 Ano pak radost a veselé, zbiti telcě a zdáviti skopcě, jiesti maso, píti víno. Jězme a píme, neb zajtra zemřeme. Is22,14 I zjěvil sě jest hlas v mú uší: Zdali bude hospodina všěch zástupuov vám odpuščena ta nepravost, donidž nezuořete, praví hospodin všech zástupuov. Is22,15 Jdi, vejdi k tomu, ješto bydlí v stánku, k Sobni, k zprávci chrámovému, a dieš k němu: Is22,16 Co ty tuto aneb
