rukú jich. Lam3,65 Dáš jim ščít srdcě úsilé tvé. Lam3,66 Postíhati budeš v prchání a zetřeš jě pod nebesy, hospodine.
Lam4 Kapitola čtvrtá
Lam4,1 Kak sě jest zatmilo zlato, proměnila sě jest barva přědobrá, rozmetáno jest kamenie svatinné po všěch uliciech. Lam4,2 (Geth)cizojazyčný text Synové sionščí náčití a odění v zlato v prvé, kak sě zdadie osudím hliněným, dielem rukú hrnčieřovú. Lam4,3 Ale i lanie zvieřata obnažila sú k ženskéj tváři podobna prsi své, mléka pokrm dávaly svým dietkám, dcera lida mého ukrutná jako štruz na púšči. Lam4,4 Přilípal sě jest jazyk mladého děťátka k dásniem v žiezni. Děťátka prosily sú chleba a nebyl, kto by jim ulomil. Lam4,5 Jížto jědiechu rozkošně, zemřěli sú v svých cěstách. Jížto sě krmiechu ošafráněnými krměmi, přijali sú sě lajen. Lam4,6 A větčie sě jest učinila nepravost lida mého hřiechu sodomských, ježto město zbořilo sě jest v uoka mžení a nepopadli sú v něm ruku, točíš nepřátelskú. Lam4,7 Bělejší chrámoví posvěcenci jeho sněhu, stvúcější mléka, červenější slonovéj kosti staré, safiera kosti kraší. Lam4,8 Zčerněla jest nad uhlé tvář jich a nejsú poznáni v uliciech, přilnula jest kuožě jich kostem, uschla jest a učinila sě jest jako dřěvo. Lam4,9 Lépe jest bylo zbitým mečem než zbitým hladem, neb žiezní uchřědli sú, ztráveni od zlé úrody zemské. Lam4,10 Ruce žen milosrdných vařile sta dietky své, byli sú jich pokrm v zetřění dceře lida mého. Lam4,11 Naplnil jest hospodin prchánie své, prosul jest hněv rozhněvánie svého. A zažehl jest hospodin oheň v Sion i sežral jest základy jeho. Lam4,12 Nevěřili sú králi zemščí a všickni bydliteli měščí, ež vejde vrah a nepřietel skrzě brány jeruzalémské. Lam4,13 Pro hřiechy prorokuov jich a nepravosti kněží jich, jížto sú prolili jeho krev prostřěd spravedlných. Lam4,14 Blúdili sú slepí po uliciech, poskvrnili sú sě v svéj krvi. A když sú
