A budete mně v lid a já vám v buoh.
Kapitola třidcátá jedna
Jr30,23 Aj toť vicher boží, prchánie vychozujície, búřě padajíce na hlavě nepravých odpočívati bude. Jr30,24 Neodvrátí hněvu rozhněvánie hospodin, doniž neučiní a nenaplní myšlenie srdcě svého. V posledních dnech rozuměti bude těm věcem. Jr31,1 V uonom času praví hospodin: Budu bóh všem národóm izrahelským a oni mně budú v lid. Jr31,2 To praví hospodin: Nalezl jest milost na púšči lid, jenžto byl ostal od mečě, puojde k uodpočívaní k svému izrahelský lid. Jr31,3 Daleko hospodin ukázal mi sě a milováním věčným miloval sem tě. Protož přitáhl sem tě smiluje sě. Jr31,4 A opět vzdělám tě a vzděláno budeš, panno izrahelská, ješče okrášleno budeš bubny tvými a vychoditi budeš s húslemi jhrajících. Jr31,5 Ješče saditi budeš vinnicě na horách na samarských, saditi budú sadiece a doniž čas nepřijde, nebudú vína sbierati. Jr31,6 Neb bude den, v němžto zbierati budú, volati budú strážě na hořě na samarskéj a na hořě Efraim: Vstaňte a poďme do Sion k hospodinu bohu našemu. Jr31,7 Neb to praví hospodin: Veselte sě veselím Jakubovým a řehcete proti hlavě lidskéj, zvučte, zpievajte a řcěte: Spas, hospodine, lid svuoj, ostatky izrahelské. Jr31,8 Aj toť já uvedu jě do země na puolnoci a sberu jě z krajóv země, mezi nimižto budú slepí a belhaví a břichatá a porozujícé spolu, zástup veliký vracijících sě sěm. Jr31,9 V pláči přijdú a v prozbách přivedu jě zasě a přivedu jě zasě po řěkách vuodných upřiemnú cěstú a nebudú blúditi v niej, neb učinil sem sě izrahelskému lidu otec a Efraim prvorozenec jest muoj. Jr31,10 Slyšte slovo božie, lide, a zvěstujte ostrovóm, jížto daleko sú, rcěte: Ten, ješto jest rozpudil izrahelský lid, sbéře jej a střieci bude jeho jako pastýř stáda svého. Jr31,11 Neb jest vykúpil hospodin
