jako kto s ty tuto? Neb si sobě vytesal hrob tuto. Vytesal si na výsosti památku, na skále snadně sobě stánek. Is22,17 Aj toť hospodin zanésti tě káže, jako nesen bývá kapún a jako rúcho plášč, tak tě vzdvihne. Is22,18 Korunujě korunovati tě bude, jako mečem tobú vrže do země široké a prostranéj, tu umřeš a tu bude vóz chvály tvéj, hanbo domu boha tvého. Is22,19 A vyzovu tě z stánie z tvého, z přisluhovánie z tvého tě ssadím. Is22,20 A stane sě toho dne: Pozovu sluhy mého Eliachima, syna Elchie, Is22,21 i obleku jej v sukni v tvú a pásem tvým posilni jeho a moc tvú dám v ruku v jeho a bude jako otec bydlijícím v Jeruzalémi a domu judskému. Is22,22 A dám klíč domu Davidova na jeho plece a odevře a nebude, kto by zavřěl, zavře a nebude, kto by otevřěl, Is22,23 a vetknu jej jako kolek v miestě v věrném a bude k královéj stolici chvály domu otce svého Is22,24 a povýším na něm všicku chválu domu otce jeho, osudí rozličné, tvory všeliké, osudie malichné ot osudie řepic až do všelikého pěvcavého. Is22,25 Toho dne praví hospodin všěch zástupuov: Vyňat bude kolek, jenžto vetčen v miesto věrné, a zlámán bude a padne a zahyne to, což na něm bylo visalo, neb hospodin mluvil jest.
Is23 Kapitola dvadcátá čtvrtá
Is23,1 Břiemě Tyra města. Kvělte korábi morščí, neb pohuben jest dóm, odněvadž sú obyčěj jměli přichoditi, z země Cethim zjěveno jest jim. Is23,2 Mlčte, ješto bydlíte v uostrově, kupčenie sidonské, ješto přěplýváte moře, naplnili sú tě. Is23,3 Na vodách na mnohých siemě Nila, té řěky, žen řiečná osěnie jeho a učinilo sě je kupčením lidským. Is23,4 Zapol sě Sidon, praví moře, síla mořská a řkúc: Neporodilo sem a neurodilo a nevzchovalo
