jeho a navrátil jeho utěšenie jemu a žělejícím jeho. Is57,19 Stvořil sem pokoj, ovoce rtuov, pokoj na pokoj tomu, ješto daleko jest, a kto blízko, řekl jest hospodin, a uzdravil sem jeho. Is57,20 Ale nepraví jako moře vrúcé, ješto odpočinúti nemóže a obracijí sě vlny jeho v podtlačení a v bláto. Is57,21 Nenie pokoj nepravým, řekl jest hospodin muoj.
Is58 Kapitola padesátá osmá čte sě
Is58,1 Toť praví hospodin: Volaj, nepřěstávaj, jako trúba povyš hlasu tvého a zvěstuj lidu mému ohavné hřiechy jich, Is58,2 neb mne den ote dne hledají a věděti cěsty mé chtie a jako lid, ješto by spravedlnost činil a jenžto by súdu boha svého neopustil. Prosie mne za súdy spravedlnosti a přiblížiti sě k bohu chtie. Is58,3 Proč sme sě postili, a nevzhlédl si, pokořili dušě našě a nevěděl si? Aj toť dne posta vašeho nalezena bývá vuole vašě a všecky dlužníky vašě upomínáte. Is58,4 Aj toť k sváróm a k svádám postíte sě a tepete pěstí nemilostivě. Neroďte sě postiti jako ani do tohoto dne, aby slyšáno bylo na vysocě volánie vaše. Is58,5 Zdali takový póst jest, jenžto sem zvolil, přěs den trýzniti člověku duši svú? Zdali zdáviti jako obruč hlavu svú a pytel a popel prostierati? Zdali to vzývati budeš za puost a den vzácný hospodinu? Is58,6 Zdali ten nenie větší póst, jenžto sem zvolil? Rozvěž svázanie nepravosti a rozvěž svazky dolóv tisknúcé. Nechaj těch, jížto sú zlámáni, prosty a všeliké břiemě roztrhaj. Is58,7 Zlámaj lačnému chléb tvuoj a potřěbné a pocestné uveď v duom v tvuoj. Když uzříš nahého, oděj jeho, bližním svým nehrdaj. Is58,8 Tehda vzende jako ráno světlo tvé a zdravie tvé spěšě vznikne a přědejde tvář tvú spravedlnost tvá a chvála božie sbéře tě. Is58,9 Tehda vzývati budeš a hospodin uslyší, povoláš
