jitřnie světlo. Is8,21 A pójde skrze ně a letí a bude sě jemu chtieti jiesti, a když sě jemu bude chtieti jiesti, hněvati sě bude, poklínati bude krále svého a boha svého a bude hlédati vzhuoru Is8,22 a k zemi patřiti bude, ano smutek a tmy a zómysla a núzě a mrákota stíhajíce. A nebude moci vyletěti z svéj núze.
Is9 Kapitola devátá
Is9,1 Prvého času oblehčena jest země Zabulonova a země Neptalimova a naposledy obtiežena jest cěsta morská přěs Jordán Galilee pohanské. Is9,2 Lid, jenž chodil ve tmách, viděl světlo veliké, bydlejícím u vlasti stieně smrtedlného. Světlo jim vzešlo jest. Is9,3 Rozmnožil sě lid, nevzveličil si veselé. Veseliti sě budú přěd tebú jako ti, ješto sě veselé ve žni, jako sě radují svítěziteli, vzebravše lúpež, když dělé lúpežě. Is9,4 Neb jho břěmene jeho a prut plecě jeho a žezlo bérce jeho si přěmohl jako ve dni Madian, Is9,5 neb všeliké násilím vzebránie s hlukem a rúcho se krví smiešené bude k sejžení a pokrm ohenný. Is9,6 Neb děťátko narodilo sě nám jest, syn dán jest nám a učinilo sě jest kniežetstvie jeho na jeho plecí a nazváno bude jmě jeho divný, rádcě, buoh, silný, otec budúcieho světa, knieže pokojě. Is9,7 Rozmnožena bude jeho moc a pokoje nebude konce, na stolici Davidově a na království jeho sěde, aby ho potvrdil a posílil v súdě a v spravedlnosti od tohoto času až na věky a vláščie milost boha všěch zástupóv to učiní. Is9,8 Slovo poslal hospodin v dóm a v Jakubuov a spadlo na izrahelský lid. Is9,9 I bude věděti všeliký lid efraimský a bydlijící v Samaří v pýšě a v velikosti srdce řkúce: Is9,10 Cihly sú spadaly, ale čtverohranatým kamením dělati budem. Planého fíka dřěvo sú sežhli, ale cedrové dřievie proměníme Is9,11 a pozdvihne hospodin
