vecech: A, a, a, hospodine bože, aj toť neumiem mluviti, neb dietě já jsem. Jr1,7 I řekl jest hospodin ke mně: Neroď řieci, ež dietě sem, neb ke všelikým věcem, k nimžto já tě pošli, pójdeš a všěcky věci, kteréž koli káži tobě, mluviti budeš. Jr1,8 Neboj sě jich, neboť já s tebú sem, abych tě zprostil, praví hospodin. Jr1,9 I poslal jest hospodin ruku svú a dotekl sě úst mých. I vece hospodin ke mně: Aj toť dal sem slova má v usta v tvá. Jr1,10 Aj toť sem tě ustavil nad lidmi a nad království, aby vytrhal a zkazil a zatratil a zahubil a vzdělal a ščěpoval. Jr1,11 I stalo sě jest slovo božie ke mně a řka: Co ty vidíš, Jeremiáši? I řekl jsem: Prut bedlivý já vizi. Jr1,12 I vece hospodin ke mně: Dobřě s viděl. Neb bdieti budu já v slově v mém, abych je učinil. Jr1,13 I stalo sě jest slovo božie podruhé ke mně a řka: Co ty vidíš? I řekl sem: Hrnec zažžený já vizi a obličěj jeho s puolnoci. Jr1,14 I vece hospodin ke mně: Od polúnocie zjeví sě zlost na všěcky bydlcě zemské, Jr1,15 neb aj toť szovu všěcky národy království s puolnoci, praví hospodin. A přijdú a postaví každý stolici svú u veščí bran jeruzalémských a po zdech po jeho okolo a na všěch městech judských. Jr1,16 A budu mluviti súdy mé s nimi o všelikéj zlosti jich, neb sú opustili mě a obětovali bohóm cizím a modlili sě dielu rukú svú. Jr1,17 Protož i ty opaš ledvie tvé a vstana, mluviž k nim to, což já přikazuji tobě. Nestrachuj sě jich, neb sě nedám tobě báti obličějě jich. Jr1,18 Neb já sem tě dnes učinil městem ohrazeným a slúpem železným a zdí meděnú na všelikú zemi králóm judským, kniežatóm jeho a kněží a lidu zemskému. Jr1,19 A budú bojovati proti tobě i nepřěmohú, neb já s tobú sem, praví hospodin, abych