„Nebuď tak, hospodine, neb sě to tobě nepřihodí.“ Mt16,23 Jenž obrátiv sě, vecě Petrovi: „Jdi po mně, Sathana, neb si mi pohoršenie, že nesnábdieš toho, což jest buožie, jediné to, což jest lidské.“ Mt16,24 Tehdy povědě Ježíš svým učedlníkóm: „Kto chce po mně jíti, odpověz sě sám sebe a vezmi svuoj kříž, následujž mne. Mt16,25 Nebo kto chce svú duši spasiti, ztratí ji. Ale kto ztratí svú duši pro mě, nalezne ju. Mt16,26 Co jest užitečno člověku, ač by vešken svět získal, a své dušě zahynutie trpěl? Čili kterú otměnu dá člověk za svú duši? Mt16,27 Nebo syn člověčí přijde v slávě otcě svého s svými anděly. A tehdy odplatí každému podlé jeho činóv. Mt16,28 Zavěrné vám pravi, sú někteří tuto stojiece, ješto neokusie smrti, poňadž neuzřie syna člověčieho, přijdúce v svém království.“
[XVII.]text doplněný editorem[534]XVII.] na okraji mladší rukou připsáno XVII
Mt17,1 A po šesti dnech pojem Ježíš Petra a Jakuba i Jana, jeho bratra, i vede jě na vysokú huoru na stranu, Mt17,2 i proměni sě přěd nimi. I prosvieti sě jeho tvář jako slunce a rúcho jeho by bielo jako snieh. Mt17,3 A tu sě jim zjěvi Mojžieš a Eliáš s ním mluviece. Mt17,4 Tehdy odpověděv Petr, vecě k Ježíšovi: „Hospodine, dobré nám jest tuto býti. Chceš li, učiníme tuto tři stany: tobě jeden, Mojžiešovi jeden a Eliášovi jeden.“ Mt17,5 A ješče když to mluvieše, až jě oblak světlý zasloni a hlas z uoblaka řka: „Toť jest mój syn zmilelý, jehož jsem sobě oblíbil, jeho poslúchajte!“ Mt17,6 A uslyšěvše to učedlníci, padú na svú tvář a báchu sě velmi. Mt17,7 A přistúpiv Ježíš, dotče sě jich i vecě jim: „Vstaňte a neroďte sě báti!“ Mt17,8 Pak oni vzdvihše svuoji oči, ižádného neuzřěchu, jediné samého Ježíšě.Mt17,9 A když jdiechu s huory, přikáza jim řka: „Nepravte ižádnému tohoto viděnie, poňaž syn člověčí z mrtvých nevstane.“ Mt17,10 Tehdy otázachu jeho učedlníci řkúce: „Což tehdy mudráci pravie, že by prvé musil Eliáš přijíti?“ Mt17,11 Tehdy on odpověděv, vecě jim: „Jistě Eliáš příde a navrátí všecko. Mt17,12 Ale já vám pravi, že juž jest Eliáš přišel, a nepoznali jsú jeho, ale učinili sú nad ním, což kuoli jsú chtěli. Takež i syn člověčí bude trpěti od nich.“ Mt17,13 Tehdy porozuměchu učedlníci, že o Janu Křstiteli jim jest pověděl.
Mt17,14 A když přijide k zástupu, přistúpi přědeň člověk, klečě na svú kolenú přěd ním a řka: „Hospodine, smiluj sě nad mým synem, neboť jest náměséčník a zle trpí. Neboť často upadá v uoheň a tetéž u vuodu. Mt17,15 A přivodil jsem jej přěd tvé učedlníky, ani jsú jeho nemohli uzdraviti.“ Mt17,16 Odpověděv Ježíš vecě: „Ach, nevěrné porozenie i přěvrácené, dokud s vámi budu? A pokud vás budu trpěti? Přineste jeho tuto přěd mě.“ Mt17,17 I jě sě jemu Ježíš láti, i vyjide z něho diábel, i by uzdraven pacholek v tej chvíli. Mt17,18 Tehdy přistúpivše učedlníci k Ježíšovi tajně, vecěchu jemu: „Proč jsme my nemohli jeho vypuditi?“ Mt17,19 Povědě Ježíš: „Pro vaši nevěru. Věrně jistě pravi vám, budete li jmieti vieru jako zrno horčičné, diete tejto huořě: Přějdi odtudto, ana přějde. A ničehož nenie, jehož by vám bylo nelzě. Mt17,20 Ale tento národ nemóž býti vypuzen, jediné modlitvú a puostem.“
Mt17,21 Pak když bydléchu v Galilei, povědě jim Ježíš: „Syn člověčí bude zrazen v rucě lidskéj Mt17,22 a zabí jeho a třetí den
