tiežeš o dobrém? Jedinýť jest dobrý, buoh. Pakli chceš vjíti do věčného života, chovaj přikázanie.“ Mt19,18 On vecě: „Kterého?“ Tehdy Ježíš povědě: „Nečiň vraždy. Nečiň krádežě. Nemluv křivého svědečstvie. Mt19,19 Cti otcě svého a máteř svú a miluj svého bližnieho jako sám sě.“ Mt19,20 Povědě jemu jinošě: „To jsem všecko schoval od mé mladosti. Co mi ješče nedostává sě?“ Mt19,21 Povědě jemu Ježíš: „Chceš li svrchován býti, jdi a prodaj všecko, což jmáš, a daj chudým, a budeš jmieti poklad v nebi. A poď, následuj mne.“ Mt19,22 A když uslyšě jinošě ta slova, odjide pryč smuten, nebo jmějieše mnohá jměnie. Mt19,23 V tu dobu povědě Ježíš svým učedlníkóm: „Věrně vám pravi, že buohatý nesnadně vejde do nebeského královstvie. Mt19,24 A opět vám pravi, snáze jest velblúdu projíti skrzě dieru jehelnú nežli buohatému vjíti do královstvie nebeského.“ Mt19,25 To uslyšěvše učedlníci, diviechu sě velmi řkúce: „Ktož tehdy muož spasen býti?“ Mt19,26 Tehdy Ježíš vezřěv na ně, vecě jim: „U lidí toho jest nelzě, ale u buoha toho všeho jest lzě.“

Mt19,27 Tehdy odpověděv Petr, vecě jemu: „Toť, my jsmy všecko opustili a tebe následujem, co proto bude nám?“ Mt19,28 Tehdy Ježíš vecě jim: „Věrně pravi vám, že vy, ješto ste mne následovali, den súdný, kdyžto sěde syn člověčí na stolici svého veleslavenstvie, tehdy i vy sědete na dvúnádste stoliciech, súdiece dvojěnádste pokolenie izrahelské. Mt19,29 A každý, ktož opustí duom nebo bratří nebo sestry nebo otcě a máteř nebo ženu nebo rolí anebo syny pro mé jmě, stokrát viece vezme a věčný živuot obdrží. Mt19,30 Nebo mnozí budú první poslední a poslední prví.“

XX.

Mt20,1 „Podobno jest královstvie nebeské člověku hospodáři, jenž jest vyšel prvé z rána, chtě najieti dělníky do své vinnicě. Mt20,2 A ujednav dělníky z peniezě dennieho, pusti jě do své vinnicě. Mt20,3 A vyšed v třetí hodinu, uzřěv jiné stojiece prázdny na tržišči, Mt20,4 vecě jim: Jděte i vy do mé vinnicě, a což bude pravé, to vám dám. Mt20,5 Tehdy oni jidú. Pak opět vyšed v šestú i v devátú hodinu, učini takež. Mt20,6 Pak v jednunádstú hodinu vyjide i naleze jiné stojiece i vecě jim: Co tu stojíte cělý den prázdni? Mt20,7 Vecěchu jemu: Nebo nás ižádný nenajal. Vecě jim: Jděte i vy do mé vinnicě. Mt20,8 A když by večer, vecě pán té vinnicě svému starostě: Svolaj dělníky a zaplať jim mzdu, počna u prvních až do posledních. Mt20,9 A přišedše ti, ješto v jedenádstú hodinu biechu přišli, vzěchu všickni jednostajné peniezě. Mt20,10 Pak přišedše první, hádáchu sě, že jmají viece vzieti, avšak vzěchu jednostajné peniezě. Mt20,11 Ale berúce vrtráchu proti hospodáři Mt20,12 řkúce: Tito poslední jedinú jsú hodinu dělali, a tys jě nám přirovnal, ješto jsmy nesli břiemě cělý den i vedro. Mt20,13 Tehdy on odpověděv jednomu z nich, vecě: Přieteli, nečiním tobě bezprávie, však jsem tě najal sobě na den z peněz. Mt20,14 Vezma, což jest tvé, diž pryč. A já chci dáti tomuto posledniemu jako tobě. Mt20,15 Zdali mi jest nelzě toho učiniti, což chci? Zdali jest tvé oko zlé, že já jsem dobrý? Mt20,16 Tak budú poslední první a první poslední, nebo jsú mnozí pozváni, ale řiedcí vybráni.“

Mt20,17 Pak jda Ježíš do Jeruzaléma, přijem k