nebeské.“ Mt3,3 Toť jest ten, o němžto jest pověděno skrzě proroka Izaiášě řkúce: Hlas vuolajícieho na púšči: Hotujte cěstu hospodinu, čiňte jeho cěsty pravé. Mt3,4 A ten Jan jmějieše rúcho z srstí velblúdových a pás kožěný na svých ledvích. Pokrm jeho bieše ščěvík a stred leská. Mt3,5 Tehdy vyjide k ňemu vešken lid z Jeruzaléma i ze všeho Židovstvie i všickni krajěné podlé Jordána Mt3,6 i krstiechu sě od něho v Jordáně, zpoviedajíce sě svých hřiechóv. Mt3,7 Tehdy on uzřěv mnohé duchovníky i zákonníky jdúce na křest, povědě k nim: „Zárodci jěščeřičí, kto jest vám ukázal utéci přěd budúcím hněvem? Mt3,8 Proto čiňte duostojné užitky pokánie. Mt3,9 A neroďte řiekati mezi sobú: Otcě jmáme Abrahama. Neboť já vám pravi, že jest mocen buoh z toho kamenie zbuditi syny Abrahamovy. Mt3,10 A juž jest sekyra ke kmeni dřěvěnému přiložena. Protož každé dřěvo, které nečiní dobrehého ovoce, bude podťato a u oheň uvrženo. Mt3,11 Jistě já vás krstím u vuodě u pokánie. Ale kto po mně příde, silnější mne jest, jehožto nejsem duostojen obuvi nésti, ten vás bude krstíti v duchu svatém a v uohni Mt3,12 a jeho vějadlo v jeho rucě, i učistí své humno a shromazdí pšenici svú do své stodoly. Ale plevy sejže ohněm neuhašeným.“
Mt3,13 Tehdy Ježíš přijide z Galilee do Jordána k Janovi, aby sě od něho krstil. Mt3,14 Ale Jan bránieše jemu řka: „Já jmám sě od tebe krstíti, a tys pak ke mně přišel?“ Mt3,15 Tehdy odpověděv Ježíš, vecě jemu: „Nechaj nynie, neb tak náma slušie naplniti všicku pravedlnost.“ Tehdy necha jeho. Mt3,16 Pak křstiv sě Ježíš, inhed vystúpi z vuody a nebesa sě jemu otevřěchu i uzřě ducha buožieho, jdúce dolóv jako holuba a přijdúce na sě. Mt3,17 A hlas z nebe řka: „Toť jest muoj syn zmilelý, jehožto jsem sobě oblíbil.“
IIII.
Mt4,1 Tehdy jest veden Ježíš na púšči od ducha, aby byl pokúšen od diábla. Mt4,2 A když sě jest postil čtyřidcěti dní a čtyřidcěti nocí, potom jest byl lačen. Mt4,3 A přistúpiv přělud, povědě jemu: „Si li syn buoží, řci, ať toto kamenie chlebem bude.“ Mt4,4 Jenž odpověděv vecě jemu: „Psáno jest: Ne samiem chlebem žív jest člověk, ale všelikým slovem, ješto vycházie z úst buožích.“ Mt4,5 Tehdy vzdviže jeho diábel do svatého města i postavi jej na zábradlách chrámových Mt4,6 i povědě jemu: „Si li syn buoží, spusť sě dolóv! Neb jest psáno, že andělóm svým přikázal jest o tobě, aby tě v rucě pochopili, aby snad neurazil o kámen nohy své.“ Mt4,7 Povědě jemu Ježíš: „Opět psáno jest: Nebudeš pokúšěti hospodina buoha svého.“ Mt4,8 Opět jeho vzdviže diábel na horu vysokú velmi i ukáza jemu všěcka královstvie tohoto světa i jich slávu. Mt4,9 I vecě jemu: „Toto všecko tobě dám, ač padna budeš sě mně kláněti.“ Mt4,10 Tehdy jemu vecě Ježíš: „Jdi, satanas! Psáno jest: Hospodinu buohu tvému budeš sě kláněti a jemu samému slúžiti.“ Mt4,11 Tehdy jeho osta diábel. A inhed anděli přistúpichu i slúžichu jemu.
Mt4,12 A když uslyšě Ježíš, že jest Jan zrazen, odchýli sě do Galilee. Mt4,13 Opustiv město Nazareth, přišed i bydléše u městě v Kafarnaum u Martimí v krajích zabulonských a neptalimovských, Mt4,14 aby sě naplnilo, což jest pověděno skrzě proroka Izaiášě: Mt4,15 Země zabulonská a země neptalimová, cěsta mořská za Jordánem v Galilee. Mt4,16 Lid národový, jenž chodieše ve tmách,
