sě bral z jich krajiev.
[IX.]text doplněný editorem[234]IX.] na okraji mladší rukou připsáno IX
Mt9,1 A vstúpiv Ježíš na lodíčku, přěpluv moře, přijide do svého města. Mt9,2 A tehdy přědeň přinesú zlámaného ote dny, ležiece na svéj posteli. A uzřěv Ježíš jich vieru, povědě zlámanému: „Úfaj, synáčku, odpuščeniť jsú tobě tvuoji hřieši.“ Mt9,3 Tehdy někteří z mudrákóv pověděchu mezi sobú: „Tento sě rúhá.“ Mt9,4 A když uzřě Ježíš jich myšlenie, povědě: „Čemu zlé myslíte u vašich srdcích? Mt9,5 Co jest snáze pověděti: Odpuščeni jsú tobě tvuoji hřieši, čili jest řéci: Vstaň a choď? Mt9,6 Ale abyšte věděli, že syn člověčí jmá moc odpúščěti hřiechy na zemi,“ tehdy vecě zlámanému: „Vstaň, a vezma svú posteli, beř sě do svého domu.“ Mt9,7 An vstav i jide do svého domu. Mt9,8 To uzřěvše zástupi, lekú sě i pochválichu hospodina, jenž jest dal takú moc lidem.
Mt9,9 A když plu odtud Ježíš, uzřěv člověka sediece na cělném jmenem Matějě, vecě jemu: „Následuj mne!“ An vstav následova jeho. Mt9,10 I sta sě, když on kvasieše v duomu, tehdy mnozí nepraví těžieři i hřiešníci přišedše, kvasiechu s Ježíšem i s jeho mlazšími. Mt9,11 To uzřěvše duchovníci, mluviechu k jeho učedlníkuom: „Proč s nepravými těžaři i s hřiešníky jie váš mistr?“ Mt9,12 To Ježíš uslyšav, povědě: „Nenie potřěbie zdravým lékařě, ale těm, kto sě zle jmají. Mt9,13 Protož jděte a naučte sě, co jest to: Milosrdenství chci viece než ofěřě. Neb jsem nepřišel, chtě povolati spravedlných, ale hřiešných.“ Mt9,14 Tehdy přistúpivše k ňemu učedlníci Janovi, pověděchu: „Proč my a duchovníci často sě postíme, ale tvuoji učedlníci nepostie sě?“ Mt9,15 I povědě jim Ježíš: „Zdali mohú synové ženichovi žalostiti, poňaž jest s nimi ženich? Ale přídú dnové, když bude od nich vzat ženich, a tehdy sě budú postiti. Mt9,16 Nebo ižádný nepřisadí záplaty nového sukna k vetchému rúchu, že nová záplata ujala by sobú něco od vetchého rúcha, i byla by horšie roščitina. Mt9,17 Ani lejí nového vína v kožěné lavicě vetché, neb by sě lavicě rozsědly a víno by sě rozlilo a lavicě by zhynuly. Ale nové víno lejí v nové kožěné lavicě a zachová sě obé.“
Mt9,18 A to když mluvieše k nim, tehdy jedno kniežě přistúpiv, pokloni sě jemu řka: „Hospodine, dcera má nynie jest skončala, poď, vložiš svú ruku na ni, ať ožive.“ Mt9,19 A vstav Ježíš, jdieše po něm i jeho mlazší. Mt9,20 Tehdy žena, ješto črvenú nemoc trpieše dvanádste let, přistúpivši szadu, dotče sě podolka jeho rúcha. Mt9,21 Nebo sama v sobě mluvieše: „Dotknu li jediné jeho rúcha, budu spasena.“ Mt9,22 Tehdy Ježíš obrátiv sě a uzřěv ju, povědě: „Uvěř, dci, tvá viera tě jest uzdravila.“ I by uzdravena žena v tej hodině.
Mt9,23 A když přijide Ježíš do domu toho kniežěte, uzřěv pišcě a zástup nařiekajíce, povědě: Mt9,24 „Otejděte, nenieť umrla děvečka, ale spíť.“ I posmieváchu sě jemu. Mt9,25 A když by odpuzen odtud zástup, šed Ježíš i ujě ju za ruku a řka: „Děvečko, vstaň!“ I vsta děvečka. Mt9,26 I rozjide sě ta novina po všiej zemi.
Mt9,27 A když odtud jdieše Ježíš, jdiešta po něm dva slepcě volajíce a řkúce: „Smiluj sě nad námi, synu Davidóv!“ Mt9,28 A když přijide Ježíš v duom, vystúpista ta slepcě k němu. I vecě jima Ježíš: „Věříta li, že to váma mohu učiniti?“
