Ježíš povolav svých mlazších, vecě: „Líto mi jest zástupuov, neb juž třetí den se mnú jsú ústavně a nejmají, co by jědli, a nechci jich rozpuščiti lačných, aby nezhynuli na cěstě.“ Mt15,33 I vecěchu jemu učedlníci: „Odkud nám příde na tejto púšči toliko chleba, bychom nasytili taký zástup?“Mt15,34 I vecě jim Ježíš: „Koliko jmáte chlebuov?“ Tehdy oni pověděchu: „Sedm a malíčko rybic.“ Mt15,35 I káza zástupu, aby sědali po zemi. Mt15,36 A vzem sedm buochencóv i rybicě, vzdav otci chválu, zlámav da svým učedlníkóm a učedlníci dachu lidu. Mt15,37 I jěchu všickni i bychu syti. A což jest zbylo okrajkóv, nabrachu jich sedm plných košóv. Mt15,38 A těch, ješto biechu jědli, bylo jest čtyři tisícě lida kromě robat i žen. Mt15,39 A nechav tu zástupa, vsěde na lodí i přibra sě do krajě magiedanského.
[XVI.]text doplněný editorem
Mt16,1 I přijidú k ňemu duchovníci a saducei pokúšějíc jeho, prosiece, aby jim znamenie z nebe ukázal. Mt16,2 Tehdy on odpověděv, vecě jim: „S večera vy řiekáte: Bude jasno, neb sě jest nebe začrvenalo. Mt16,3 A z jitra řiekáte: Dnes bude búřě, že sě jest zardělo smutně nebe. Mt16,4 Protož tvář nebeskú znáte súditi, ale znamenie časuov nemuožete věděti? Porozenie zlé a cizoložné znamenie hledá, a znamenie nebude jemu dáno, jediné znamenie proroka Jonášě.“ A nechav jich tu, odjide.
Mt16,5 A když sě přěbrachu učedlníci přěs moře, zapomanuvše sobú chleba vzieti. Mt16,6 Tu jim povědě: „Vizte a chovajte sě od rozkvasu duchovníkového i saducejských.“ Mt16,7 Tehdy oni mysléchu mezi sobú řkúce: „Že smy chleba nenabrali.“ Mt16,8 Tehdy vzvěděv to Ježíš, povědě jim: „Co myslíte mezi sobú, vy malé viery, že nejmáte chleba? Mt16,9 Ješče nerozumiete ani pomníte pěti buochencóv a pět tisícóv lida, a koliko ste košiev zbytkuov sebrali? Mt16,10 Ani sedmi buochenciev a čtyř tisícóv lida, a kolik jste kuošiev zbytkuov sebrali? Mt16,11 Proč nerozumiete, že já vám o chlebě nepravi chovati sě od rozkvasu duchovníkového a saducejského?“ Mt16,12 Tehdy porozuměchu, že jim jest neřekl chovati sě od rozkvasu chlebného, ale od učenie duchovníkového a saducejského.
Mt16,13 Pak přijide Ježíš do krajě cézařského Filipova. I tázáše svých učedlníkóv řka: „Koho pravie lidé jsúce synem člověčím?“ Mt16,14 Tehdy oni vecěchu: „Jedni Jana Křstitele, jiní Eliášě, jiní Jeremiášě nebo jednoho z prorokóv.“ Mt16,15 Povědě jim Ježíš: „A vy koho mě pravíte?“ Mt16,16 Odpověděv Šimon Petr, vecě: „Ty jsi Kristus, syn buoha živého.“ Mt16,17 Tehdy odpověděv Ježíš, vecě jemu: „Blažený jsi, Šimone Bariona, že tělo i krev tobě jest nezjěvila, ale otec muoj, jenž jest v nebesiech. Mt16,18 A já tobě pravi, že jsi ty Petr, a na tejto skále udělám kuostel muoj a vrata pekelná neostojie proti niej. Mt16,19 A tobě dám klíčě královstvie nebeského. A což kuoli sviežeš na zemi, bude svázáno i v nebesiech, a což kolivěk rozviežeš na zemi, bude rozvázáno i v nebesiech.“ Mt16,20 Tehdy přikáza učedlníkóm svým, aby […]text doplněný editorem[530]…] nemini lat. nepravili, by on byl Kristus.
Mt16,21 A odtud počě Ježíš ukazovati učedlníkóm svým, že musí jíti do Jeruzaléma a mnoho trpěti od starost i mudrákóv i kniežat popových a zabit býti a třetí den z mrtvých vstáti. Mt16,22 Tehdy pojem jeho Petr, počě jej tresktati řka: „Nebuď
