Mt6,5 „A když sě modlíte, nebuďte jako licoměrníci, jížto milují modliti sě stojiece v buožniciech i v kútiech uličných, aby byli viděni ot lidí. Zavěrně pravi vám, vzěli jsú odplatu svú. Mt6,6 Ale ty když sě modlíš, vejdi do svého pokojě, a přivra svým dveřóm, modliž sě svému otci tajně a otec tvuoj, jenž vidí v tajnosti, odplatí tobě. Mt6,7 Ale modléce sě neroďte mnoho mluviti, jakžto pohané činie, že mnie, by pro mnohú řěč byli uslyšěni. Mt6,8 Proto neroďte sě jim rovnati, neboť vie otec váš, co jest vám potřěbie, dřéve než jeho prosíte. Mt6,9 A tak sě budete modliti: Otče náš, jenž jsi na nebesiech, osvěť sě jmě tvé. Mt6,10 Přiď královstvie tvé. Buď vuole tvá jako v nebi, i v zemi. Mt6,11 Chléb náš pokladný daj nám dnes. Mt6,12 A odpušči nám dluhy našě, jako i my odpúščiemy dlužníkóm našim. Mt6,13 I neuvuoď nás u pokušenie, ale vysvuoboď nás ote zlého. Amen. Mt6,14 Nebo odpustíte li lidem jich hřiechy, odpustí i vám otec váš nebeský viny vašě. Mt6,15 Pakli neodpuščíte lidem, ani váš otec odpuščí vám hřiechy vašě.“
Mt6,16 „A když sě postíte, neroďte býti jako licoměrníci smutni, neboť svraskují svú tvář, aby sě ukázali lidem postiece sě. Věrně pravi vám, vzěli sú odplatu svú. Mt6,17 Ale ty když sě postíš, zmaž svú hlavu a svú tvář umý, Mt6,18 aby nebyl viděn ot lidí postě sě, jediné tvému otci, jenž jest v zatajení. A tvuoj otec, jenž vidí v zatajení, odplatí tobě.“
Mt6,19 „Neroďte sobě skmieti pokladóv v zemi, tu kdež rez a mol zkazí a kdež zloději vyhřebú i ukradnú. Mt6,20 Ale poklady sobě klaďte v nebi, kdež ani rez, ani mol zkazí a kdež zlodějie nevyhřebú ani ukradnú. Mt6,21 Nebo kdež jest poklad tvuoj, tudiež jest i srdce tvé. Mt6,22 Světedlnicě tvého těla jest oko tvé. Bude li tvé oko sprostné, všecko tvé tělo bude světlé. Mt6,23 Pakli tvé oko bude zlé, všecko tvé tělo bude temné. Protož to světlo, ješto jest v tobě, bude li temno, koliké budú ty temnosti? Mt6,24 Ižádný nemóž dvěma pánoma slúžiti, že nebo jednoho bude nenáviděti a druhého milovati, nebo jednoho poslúchati a druhým vzhrdati. Nemóžete buohu slúžiti i sbuoží. Mt6,25 Proto vám pravi, nebuďte pečlivi vašiej duši, co by jědli, ani vašemu tělu, več je oblečete. Však dušě viece jest než pokrm a tělo viece nežli oděv. Mt6,26 Vezřěte na ptačstvo nebeské, že ani sěje, ani žně, ani hromazdí do stodol, ale otec váš nebeský pase jě. Avšak vy jste viece jich duostojnější. Mt6,27 A kto z vás pomysle muože přičiniti k svéj postavě loket jeden? Mt6,28 A o svém oděvu co jste pečlivi? Opatřte lilium polské, kterak roste: neusiluje ani přěde. Mt6,29 Proto vám pravi, že ani Šalomún ve všiej svéj slávě jest okryt jako jedno z tohoto. Mt6,30 A když sěno polské, ješto dnes jest, a zajtra bude u pec umetáno, buoh tak odievá, čím viece vás, malé viery? Mt6,31 Protož neroďte býti pečlivi řkúce: Co budem jiesti nebo píti nebo čím sě odějem? Mt6,32 Tohoť všeho pohanové hledají. Však vie otec váš, že toho všeho jste potřěbni. Mt6,33 Protož najprvé hledajte královstvie buožieho a spravedlnosti jeho a toto všecko bude vám přidáno. Mt6,34 Protož neroďte býti pečlivi zajtřím, nebo zajtřější den pečliv bude sám sobě. Nebo dnovi bude dosti jeho zlost.“
[VII.]text doplněný editorem[161]VII.] na okraji mladší rukou připsáno VII
Mt7,1 „Neroďte súditi a nebudete súzeni. Mt7,2 Nebo v kterém súdě budete
