lidé, přišed jeho nepřietel i nasě kúkuoli mezi pšenici i otjide. Mt13,26 A když vzroste bylina, své ovoce nesúc, tehdy sě ukáza i kúkol. Mt13,27 Tehdy přistúpivše sluhy hospodářovy, pověděchu jemu: Pane, však jsi dobré siemě rosieval na svém poli. Proto odkud jmá kúkol? Mt13,28 I odpovědě jim: Nepřietelský člověk to učinil. Tehdy jeho sluhy pověděchu jemu: Chceš li, ať pójdeme, ať vytrháme jej? Mt13,29 I vecě: Ne. Neb snad trhajíce kúkol, vytrhali byšte spolu i pšenici. Mt13,30 Ale nechajte obého ruosti až do žni a ve žni poviem žencóm řka: Otbierajte najprvé kúkol a věžte jej v uotěpi ku pálení, ale pšenici skliďte do mé stodoly.“
Mt13,31 Opět jiný příklad položi jim řka: „Podobno jest královstvie nebeské zrnu horčičiemu, ješto vezma člověk, vsěje na své pole Mt13,32 a ješto jest najmenšie mezi sěmeny všěmi. Ale když vzroste, věcšie jest všie zeleni, a bude z něho dřěvo, tak že ptáci nebeščí přiletiece, budú bydliti na jeho větví.“ Mt13,33 Opět jiný příklad povědě jim: „Podobno jest královstvie nebeské rozkvasu, jenž vzemši žena, skryla jest ve třech měřiciech múky, až jest všecko vzkynulo.“ Mt13,34 To všecko mluvil jest Ježíš u příkladiech k zástupóm a bez příkladóv nemluvieše k nim, Mt13,35 aby sě naplnilo, ješto bieše pověděno skrzě proroka řkúce: Otevru u příkladiech usta svá, vyřinu tajné věci od ustavenie světa.
Mt13,36 Tehdy rozpustiv zástupy, přijide do domu i přistúpichu k ňemu mlazší jeho řkúce: „Vyložiž nám příklad kúkole.“ Mt13,37 Jenž odpověděv vecě: „Jenž rosievá dobré siemě, syn člověčí jest, Mt13,38 ale pole tento svět jest. Dobré siemě, to jsú synové královstvie nebeského, ale kúkol jsú synové zlí. Mt13,39 A nepřietel, jenž jest nasál kúkole, to jest diábel. Ale žen, to jest dokonánie světa, ženci, to jsú andělové. Mt13,40 Protož jakož sě kúkuol vybierá a v uohni sě spálí, takež bude na skonání světa. Mt13,41 Pošle syn člověčí své anděly, i vyberú z jeho královstvie všecko pohoršenie i ty, kto hřiech činie, Mt13,42 i vrhú jě v komín ohněvý, tu kdež bude pláč a skřehet zubný. Mt13,43 Tehdy sě vzestkvie spravedlní jako slunce v jich otcě království. Kto jmá uši k slyšění, slyš.“
Mt13,44 „Podobno jest královstvie nebeské pokladu skrytému na poli, jenž který nalezne člověk, skryje a s radostí jde i prodá všecko, což jmá, i kúpí to pole. Mt13,45 Opět jest podobno královstvie nebeské člověku kupcovému hledajíciemu drahého kamenie. Mt13,46 A když nalezne jeden drahý kámen, otejda proda vše, což jmá, i kúpi jej.“
Mt13,47 „Opět podobno jest královstvie nebeské vrši upuščenéj u moře a všeho plodu rybieho shromažděnéj. Mt13,48 Ta když jest naplňena, vytáhše ju a podlé břěha sediece, vybrachu dobré v svá osudie, a zlé pryč pustichu. Mt13,49 Take bude na skonání světa: vyjdú andělové i vykodlúčie zlé z prostřědka spravedlných Mt13,50 i vrhú jě v komín ohněvý, tu kdež bude pláč a skřehet zubný. Mt13,51 Zrozuměli li ste tomu všemu?“ Vecěchu jemu: „Ovšem.“ Mt13,52 Povědě jim: „Proto všeliký mudrák naučený v království nebeském podoben jest člověku hospodáři, jenž vydává z svého poklada nové i vetché.“ Mt13,53 I stalo sě jest, když dokona Ježíš tyto příklady, otjide odtud.
Mt13,54 A přišed do své vlasti, učieše jě v jich školách, tak že sě oni diviechu řkúce: „Odkud
