plamenem ohněvým. Mt5,23 Proto když ofěruješ svuoj dar na oltář a tu vzpoměneš, že tvuoj bratr jmá něco proti tobě nelibého, Mt5,24 nechaj tu svého daru přěd oltářem, jdiž dřéve a smiř sě s svým bratrem, a tepruv přída, ofěrujž dar svuoj. Mt5,25 Buď povolen svému protivníku, když jsi s ním na cěstě, ať snad tebe nezradí protivník k súdci, a súdcě podá tebe biřicovi i budeš vržen v žalář. Mt5,26 Jistě tobě pravi, nevyjdeš odtud, pokudž nevrátíš poslednieho šarta.“
Mt5,27 „Slyšěli ste, že jest řečeno starým: Necizolož. Mt5,28 Ale já vám pravi, všeliký, ktož uzří ženu cizí a jiej požádá, juž s ní cizoloži srdcem svým. Mt5,29 Pakli tě pohoršije tvé pravé oko, vylup je a vrz od sebe. Neb jest tobě hodné, aby zhynul jeden z tvých úduov, nežli by tvé všecko tělo u plamen bylo uvrženo. Mt5,30 Pakli tvá pravá ruka pohoršije tebe, utna ju vrziž od sebe. Neb jest tobě hodné, aby jeden zhynul z tvých úduov, než by tvé všecko tělo šlo do plamene. Mt5,31 Řečeno jest také starým: Ktož kuoli pustí od sebe svú ženu, daj jiej list rozvuodný. Mt5,32 Ale já vám pravi, že každý, ktož pustí od sebe svú ženu kromě jejiej viny v smilství, činí, že ona cizoloží. A ktož tak propuščenú pojme, cizoloží.“
Mt5,33 „Opět jste slyšěli, že jest řečeno starým: Nepřisáhaj křivě, ale navrať hospodinu přísahy tvé. Mt5,34 Ale já vám pravi ovšem nepřisáhati, ani na nebi, neb jest stolicě buožie, Mt5,35 ani na zemi, neb jest podnož nóh jeho, ani na Jeruzalémi, neb jest město velikého krále. Mt5,36 Ani na svéj hlavě budeš přisáhati, neb nemóžeš jediného vlasa učiniti biela nebo črna. Mt5,37 Ale buď vašě řěč: Jest, jest, ne, ne. A jest li co toho viece, ote zlého jest.“
Mt5,38 „Slyšěli ste, že jest řečeno: Oko za oko, zub za zub. Mt5,39 Ale já vám pravi, neprotivujte sě zlému. Pakli tě kto udeří po pravém líci, poskyť jemu i druhého. Mt5,40 A tomu, kto sě s tobú v súdě korčí, chtě tvú sukni vysúditi, přidaj jemu i plášč. Mt5,41 A ktož kuoli tě přinuzí k tisíci kročějí, jdi s ním jiná dva tisícě. Mt5,42 A kto u tebe prosí, daj jemu. A kto u tebe čeho zajímá, neodvracij sě od něho.“
Mt5,43 „Slyšěli ste, že jest řečeno: Budeš milovati svého bližnieho a nenáviděti nepřietele svého. Mt5,44 Ale já vám pravi, milujte nepřátele své a těm dobřě čiňte, kto vás nenávidie. A proste za své násilníky, kto sě vám protivie, Mt5,45 a tak budete synové vašeho otcě, jenž jest v nebesiech. Jenž jest kázal slunci vzníti na dobré i na zlé a dává déšč nad spravedlné i ne na pravé. Mt5,46 Nebo když milujete ty, jížto vás milují, kterú odplatu budete jmieti? Nebo to obecní hřiešníci činie. Mt5,47 Pakli budete pozdravovati své bratřie tolikož, což viece činíte? Však to i pohané činie. Mt5,48 Protož buďte svrchovaní, jako otec váš nebeský svrchovaný jest.“
Mt6,1 „Snábdějte, aby své spravedlnosti nečinili přěd lidmi, kdež oni vidie, neb jinak nebudete jmieti odplaty u vašeho otcě, jenž jest v nebesiech. Mt6,2 Protož když činíš almužnu, neroď v trúbu trúbiti přěd sobú, jako licoměrníci činie v svých buožniciech i na uliciech, aby čest jměli od lidí. Věrně vám pravi, vzěli jsú odplatu svú. Mt6,3 Ale když ty činíš almužnu, nevěz tvá levicě, co činí tvá pravicě, Mt6,4 aby tvá almužna ostala v zatajení, a tvuoj otec, jenž vidí v zatajení, odplatí tobě.“
