bydliti; i bude tomu člověku naposledy hóře nežli najprvé. Takež bude tomuto psotnému porození.“
Mt12,46 A to když mluvieše k zástupóm, tehdy jeho mátě i bratřie stáchu vně, chtiec s ním mluviti. Mt12,47 I vecě jemu kterýs: „Toť, tvá mátě i tvá bratřie stojie vně, chtiece s tobú mluviti.“ Mt12,48 Tehdy on jim odpovědě řka: „Která jest mátě má a kteří jsú bratřie moji?“ Mt12,49 A ztáh ruku na své mlazšie, vecě: „Toť, mátě má i bratřie moji. Mt12,50 Nebo ktož kuoli učiní vuoli otcě mého, jenž jest v nebesiech, ten mój bratr i sestra i mátě jest.“
[XIII.]text doplněný editorem
Mt13,1 V tom dni vyšed Ježíš z domu, sedieše podlé moře. Mt13,2 A tehdy sě sebrachu k ňemu mnozí zástupi, tak že vstúpiv na lodíčku, sedieše, a vešken zástup stojieše na břězě. Mt13,3 A on mluvieše jim mnohé věci v příkladiech řka: „Toť, jest vyšel rosěvač, chtě rosievati své siemě. Mt13,4 A když rosievá, některé siemě padlo jest podlé cěsty, a přiletěvše ptáci, to jsú zzobali. Mt13,5 A jiné jest upadlo mezi kamenie, gdež jest nejmělo mnoho prsti, a inhed jest vzešlo, že jest na sobě nejmělo vysoké prsti. Mt13,6 A když jest slunce vzešlo, zapálilo sě jest, a protože jest nejmělo hlubokého kořene, usvadlo jest. Mt13,7 Jiné jest padlo mezi trním, a když jest vzrostlo trnie, mezi ním zpuchlo jest. Mt13,8 Jiné jest padlo v dobrú zemi i dalo jest užitka stokrát tolikéž a jiné šestdesátkrát tolikéž a jiné třidcětikrát tolikéž. Mt13,9 Kto jmá uši k slyšění, slyš.“
Mt13,10 Tehdy přistúpivše mlazší, pověděchu jemu: „Proč jim mluvíš u příkladiech?“ Mt13,11 Jenž odpověděv vecě jim: „Vám jest dáno znáti tajenstvie královstvie nebeského, ale jim nenie dáno. Mt13,12 Ale kto jmá, bude jemu přidáno i bude obihati, ale ktož nejmá, ač co mní sě jmajě, bude jemu vzato. Mt13,13 Proto jim mluvi u příkladiech, že vidúce nevidie a slyšiece neslyšie ani rozumějí. Mt13,14 Aby sě doplnilo na nich proročstvie Izaiášovo řkúce: Sluchem uslyšíte, a neporozumiete a vidúce uzříte, avšak neuzříte. Mt13,15 Nebo jest obtieženo srdce tohoto lidu, že svýma ušima těžcě uslyšie a svoji oči semřížie, aby nikdy neviděli, ani ušima slyšěli, ani srdcem zrozuměli, ani sě kdy ke mně navrátili, abych jě uzdravil. Mt13,16 Ale blažené jsú vašě oči, ješto vidie, i vaši uši, ješto slyšie. Mt13,17 Věrně jistě pravi vám, že mnozí proroci i spravedlní žádali jsú viděti, což vy vidíte, a neviděli jsú, i slyšěti, co vy slyšíte, avšak jsú neslyšěli.“
Mt13,18 „Protož vy slyšte příklad rosěvačóv. Mt13,19 Každý, jenž slyší slovo buožie, i nerozumie jemu, pak přijda zlý, pochytí to, což jest vsáno v jeho srdci: to jest ten, jenž jest rozsán podlé cěsty. Mt13,20 Ale ktož jest rozsán na kamenie, to jest ten, jenž slyší slovo a inhed s radostí přijme je. Mt13,21 Ale nejmá v sobě kořene, než na chvíli stojí, a když jej potká smutek i násilé pro slovo, inhed sě pohorší. Mt13,22 A kto jest rosán v trní, to jest ten, jenž slyší slovo, a péčí toho světa i nejistého sbožie udusí slovo, i bude bez užitka. Mt13,23 Ale kto jest rosán na dobréj zemi, to jest ten, jenž slyší slovo i rozumie jemu i činí užitek, jiný stokrát tolikéž a jiný šestdesátkrát tolikéž a jiný třidcětikrát tolikéž.“
Mt13,24 Opět jiný příklad položi řka: „Podobno jest učiněno královstvie nebeské člověku, jenž rosievá dobré siemě na svém poli. Mt13,25 A když zesnuchu
