pána tvého. Mt25,24 Pak přistúpiv ten, jenž bieše jednu libru přijal, i povědě: Pane, viem, žes ty člověk tvrdý, žněš tu, kde si nesál, a vuozíš odtud, kdež jsi nerosieval. Mt25,25 A bojě sě tebe, skryl jsem tvú libru v zemi: to jmáš, což jest tvé. Mt25,26 Tehdy odpověděv jeho pán, vecě jemu: Zlý panošě i léní, věděl jsi, že já žňu, kdež jsem nesál, a s pole klidím, kdež jsem nerosieval. Mt25,27 Proto slušalo jest tobě mé peniezě poručiti měnníkóm a já bych přída vzal to, což jest mé, s lichvú. Mt25,28 Protož vezměte od něho libru a dajte tomu, ješto má desět liber. Mt25,29 Nebo každému jmajíciemu bude přidáno i bude obihati, a tomu, jenž nejmá, i to, což jmá, bude jemu vzato. Mt25,30 A neužitečného panoši vstrčte ve tmy zevné, tu, kdež bude pláč a skřehet zubný.“

Mt25,31 „A když příde syn člověčí v svém veleslavenství a všickni andělové jeho s ním, tehdy sěde na stolici svého veleslavenstvie Mt25,32 i budú shromažděni všickni lidie přěd ním a rozkodlučí jě rózno, jako pastucha vykodlučije ovcě od kozlóv, Mt25,33 i postaví ovcě na svéj pravici a kozly na levici. Mt25,34 Tehdy povie těm, ješto na jeho pravici budú: Vítajte, blahoslavení otcě mého, přijměte připravené královstvie vám od ustavenie světa. Mt25,35 Nebo jsem byl lačen a dali jste mi jiesti, byl jsem žiezliv, dali jste mi píti. Byl jsem hostem a schovali ste mě. Mt25,36 Byl jsem náh a přioděli jste mě, byl jsem nemocen, navščievili ste mne, byl jsem v žaláři a přichodili ste ke mně. Mt25,37 Tehdy jemu odpovědie spravedlní řkúce: Hospodine, kdy jsmy tě vídali lačna a nakrmili tě, nebo žiezliva a dali jsme tobě píti? Mt25,38 A kdy jsmy tě vídali hostem a schovali tě, nebo náha a přioděli tebe? Mt25,39 Nebo kdy jsmy tě vídali nemocna nebo v žaláři a přicházěli k tobě? Mt25,40 A odpověda král, die jim: Věrně vám pravi, jakož jste dlúho činili jednomu z této mé bratřie najmenšie, mně jste učinili. Mt25,41 Tehdy povie král i těm, ješto na jeho levici budú: Jděte ote mne, prokletí, v uoheň věčný, jenž jest připraven diáblu i jeho andělóm. Mt25,42 Nebo jsem býval lačen, a nedali jste mi pojiesti, i žiezliv, a nedali jste mi pitie, Mt25,43 hostem jsem býval, a neschovali ste mne, náh, a nepřioděli jste mne, nemocen i v žaláři, a nenavščievili ste mne. Mt25,44 Tehdy oni odpovědie jemu řkúce: Hospodine, kdy jsmy tě vídali lačna nebo žiezliva nebo náha nebo nemocna nebo v žaláři, a neposlúžili smy tobě? Mt25,45 Tehdy jim odpovie řka: Věrně vám pravi, poňaž jste neučinili jednomu z těchto najmenších, ani jste mně učinili. Mt25,46 I pójdú ti u věčnú muku, a spravedlní v život věčný.“

XXVI.

Mt26,1 I stalo sě jest, když dokona Ježíš tyto všěcky řěči, i vecě svým učedlníkóm: Mt26,2 „Viete li, že po dvú dní velika noc bude a syn člověčí bude zrazen i ukřižován?“ Mt26,3 Tehdy sě sebrachu kniežata popová i starší z lidu v sien kniežete popového, jenž slovieše Kaifáš, Mt26,4 i učinichu radu, aby Ježíšě lstivě zradili i zabili. Mt26,5 I vecěchu: „Ne v den hodový, aby nebyl ryk v lidu.“

Mt26,6 A když bieše Ježíš u Betaní v domu Šimona trudovatého, Mt26,7 přistúpi k němu žena, jmajíci