jeho na rúchu svém, poče pokúšeti, moh li by oděn jsa choditi, neb nemějieše obyčeje. I řekl jest David k Saulovi: Nemohu choditi tak, neb aniž obyčeje mám. I složil jest je 1 Rg17,40 a vzal hól svú, kterúž vždycky mějieše v rukú, i vybral jest pět kamenóv sobě najličnějších z potoka a vložil jest je v mošnu pastýřskú, kterúž mějieše s sebú, a práček v ruku vzal jest i bral se jest proti Filisteovi. 1 Rg17,41 A jdieše Filisteus bera se a přibližuje se proti Davidovi a oděnec jeho před ním. 1 Rg17,42 A když vzhlede Filisteus a uzře Davida, pohrzel jest jím. Bieše zajisté mládenec červený a krásný vzezřením. 1 Rg17,43 I řekl jest Filisteus k Davidovi: Zdali já pes jsem, že ty jdeš ke mně s holí? I zlořečil jest Filisteus Davida v boziech svých 1 Rg17,44 a řekl jest k Davidovi: Poď ke mně a dám maso tvé ptákóm nebeským a zvieřatóm zemským. 1 Rg17,45 I řekl jest David k Filisteovi: Ty jdeš ke mně s mečem a s kopím a s štítem, ale já jdu k tobě ve jméno Pána zástupóv, božích zástupóv izrahelských, kteréž si haněl 1 Rg17,46 dnes, a dá tě Pán v ruku mú a potepu tě a otejmu hlavu tvú od tebe a dám mrchy stanóv filistimských dnes ptactvu nebeskému a zvieřatóm zemským, aby zvěďala všecka země, že jest pán bóh v Izraheli, 1 Rg17,47 a poznal vešken sbor tyto věci, že ne v meči ani v kopí zprošťuje Pán, neb jeho jest boj a dá vás v ruce náše. 1 Rg17,48 Tehdy když jest vstal Filisteus a přišel a přiblížil se proti Davidovi, pospiešil jest David a běžal k boji proti Filisteovi. 1 Rg17,49 A pustil jest ruku svú do mošny a vzal jeden kámen a vložil jest v prak, a zatočiv v ókol, udeři Filistea v čelo. I uvázl jest kámen v čele jeho a padl jest na tvář svú na zemi. 1 Rg17,50 I přemohl jest David proti Filisteovi v praku a kameni a poraženého Filistea zabil jest. A když jest meče neměl v ruce, David 1 Rg17,51 běžal jest a stál nad Filisteem a vzal meč jeho a vyňal jej z nožnic svých a zabil jest jeho a sťal hlavu jeho. A vidúce Filistimští, že by mrtev byl najsilnější jích, utekli sú. 1 Rg17,52 A povstavše mužie izrahelští a Juda volali sú a stíhali sú Filistejské, až i přišli na údolé a až sú i přišli k branám Akaron i padli sú ranění z Filistimských na cestě Sarim až do Geth a až do Akarona. 1 Rg17,53 A navrátivše se synové izrahelští, když biechu stíhali Filistejské, vpadli sú do stanóv jích. 1 Rg17,54 A vzem David Filistea hlavu, přinesl jest jí do Jeruzaléma, ale oděnie jeho položil jest v stánku svém. 1 Rg17,55 A toho času, kteréhož bieše viděl Saul Davida, an vyšel proti Filisteovi, vece k Abnerovi kniežeti rytieřstva: Z kterého rodu sstúpil jest mládenec tento? I řekl jest Abner: Žíva buď duše tvá, králi, že sem nevěděl. 1 Rg17,56 I vece král: Otěž ty, čí by syn byl dietě toto. 1 Rg17,57 A když se jest vrátil David pobiv Filistea, pojal jest jeho Abner i uvedl před Saule, hlavu Filisteovu majícieho v ruce. 1 Rg17,58 I vece k němu Saul: Z kterého rodu jsi, ó mládenče? I řekl jest David: Syn slúhy tvého Isai Betleemitského já jsem.

XVIII

1 Rg18,1 I stalo se jest, když dokona mluviti k Saulovi, duše Jonatova svázala se jest s duší Davidovú a miloval jest jeho Jonata jako duši svú. 1 Rg18,2 I vzal jest jeho Saul v ten den a nedopustil jest, aby se vrátil do domu otce svého. 1 Rg18,3 I vešla sta Jonatas a David v slib, neb milováše jeho jako duši svú, 1 Rg18,4 neb svlekl se jest Jonatas z sukně, kterúž bieše oblečen, i dal jí Davidovi i jiné rúcho své až do meče a lučiště svého a až do pásu. 1 Rg18,5 I vycházieše David ke všem věcem, k kterýmžkoli posieláše jeho Saul, a opatrně sobě činieše. I postavil jest jeho Saul nad muži boje a vzácen bieše před očima všeho lidu a najviece před obličejem služebníkóv Saulových. 1 Rg18,6 Zajisté když se vracováše, pobiv Filistea David, a nesl hlavu jeho do Jeruzaléma, vyšly sú ženy ze všech měst izrahelských zpievajíce a tance vodiece v potkánie krále Saule v bubniech vesele a s húslemi 1 Rg18,7 a prozpěvováchu ženy hrajíce a řkúce: Saul pobil tisíc a David deset tisícóv. 1 Rg18,8 I rozhněval se jest Saul přieliš a nelíbila se jest před očima jeho tato řeč i řekl jest: Daly sú Davidovi deset tisícóv a mně daly tisíc. Co jemu zbývá, jediné samo královstvie? 1 Rg18,9 Protož nepravýma očima Saul vzhlédáše na Davida od toho dne i potom. 1 Rg18,10 A po druhém dni napadl jest duch boží zlý Saule a blencováše uprostřed domu svého. A David hudieše rukú svú jako po všecky dni. A držieše Saul kopie 1 Rg18,11 i pustil jest je mněje, že by protknúti mohl Davida s stěnú, i uchýlil se jest od tváři jeho podruhé. 1 Rg18,12 A bál se jest Saul Davida, protože jest byl Pán s ním a od něho byl odšel. 1 Rg18,13 Protož odstrčil jest jeho Saul od sebe a učinil