železa bieše. 1 Rg17,6 A škorně železné mějieše na lýtkách a štít železný zastieráše pleci jeho 1 Rg17,7 a ratiště kopie jeho bieše jako vratidlo tkadlcové a samo železo kopie jeho šest set závaží mějieše železa a oděnec jeho předcházieše ho. 1 Rg17,8 A stoje voláše proti zástupóm izrahelským a pravieše jím: Proč ste přišli, připraveni jsúc k boji? Zdali já nejsem Filistejský a vy slúhy Saulovy? Vybeřte z sebe muže, ať sstúpí k óbláštniemu boji. 1 Rg17,9 Bude li bojovati moci se mnú a potepe mě, budeme vám slúhy. Pakli já přemohu a potepu jeho, vy slúhy budete a slúžiti budete nám. 1 Rg17,10 A pravieše Filisteus: Já žehrati budu zástupóm izrahelským dnes. Dajte mi muže, ať by šel se mnú v óbláštní boj. 1 Rg17,11 A uslyšav Saul i všickni mužie izrahelští řeči takové Filistea, diviechu se a báchu se přieliš. 1 Rg17,12 A bieše David syn muže efratejského, o němž svrchu řečeno jest z Betléma Judova, jemužto jméno bieše Isai, jenž mějieše osm synóv. A bieše muž ve dnech Saulových starý a velikověký mezi mužmi. 1 Rg17,13 I biechu otešli třie synové jeho větčí za Saulem do boje a jména tří synóv jeho, kteříž biechu odešli k boji: Eliab prvorozený a druhý Aminadab, třetí Semma, 1 Rg17,14 ale David bieše najmenší. Protož když třie větčí šli sú za Saulem, 1 Rg17,15 odšel jest David a navrátil se jest od Saule, aby pásl stádo otce svého v Betleemě. 1 Rg17,16 Ale pocházieše Filisteus ráno i večér a stáše XLti dní. 1 Rg17,17 I řekl jest Isai k Davidovi synu svému: Vezmi bratřím tvým mieru pražmy a deset chlebóv těchto a běž do stanóv k bratřím tvým. 1 Rg17,18 A deset syrečkóv sýra, ty odneseš k tribunovi {tribun slóve vládař nad tisícem}marginální přípisek soudobou rukou a bratří tvú navštievíš, právě li činie a s kterými sú zřiezeni, zvěz. 1 Rg17,19 Ale Saul i oní všickni synové izrahelští na údolí smrkovém bojováchu proti Filistimským. 1 Rg17,20 A tak vstal jest ráno David a poručil jest stádo strážnému a obřemeniv se odšel jest, jakož jemu bieše přikázal Isai. A přišel jest k miestu Magala a k vojsku, kteréž vyšlo bieše k boji, křiče v bojování. 1 Rg17,21 Neb bieše zřiedil špic Izrahel, ale i Filistimští s druhé strany biechu připraveni. 1 Rg17,22 Tehdy opustiv David osudie, kteréž bieše přinesl, pod rukú strážce u břemen, běžel jest k miestu bojovánie i otázal jest, právě li by sě všecky věci dály při bratřích jeho. 1 Rg17,23 A když ještě on mluvieše jím, ukázal se jest muž ten kopřivčic vstupuje, Goliad jménem, Filistejský z Geth [z stanóv]text doplněný editorem Filistimských. A když on mluvieše tatáž slova, uslyšal jest David. 1 Rg17,24 Ale všickni Izrahelští když sú uzřeli muže, utekli sú od tváři jeho, bojiece se jeho velmě. 1 Rg17,25 I řekl jest jeden některý z Izrahele: Zdali si viděl muže tohoto, kterýž jest vstúpil? Neb k hanění Izrahele vstúpil jest. Protož muže kto by pobil toho, obohatí král sbožími velikými a dceru svú dá jemu a dóm otce jeho učiní bez dani v Izraheli. 1 Rg17,26 I vece David k mužóm, kteříž s ním stáchu, řka: Co dáno bude muži, kterýž by pobil Filistea tohoto a odjal by pohaněnie od Izrahele? Neb který jest tento Filisteus neobřezaný, jenž jest haněl zástupy boha živého? 1 Rg17,27 A vypravováše jemu lid túž řeč řka: Tyto věci dány budú muži, kterýž by pobil jeho. 1 Rg17,28 To když uslyše Eliab bratr jeho větčí, an mluví s jinými, rozhněval se jest proti Davidovi a vece: Proč si přišel a proč si opustil nemnohé ovce ty na púšti? Já sem znal pýchu tvú a nepravost srdce tvého, nebs aby viděl boj, sstúpil. 1 Rg17,29 I řekl jest David: Co sem učinil? Zdali nenie slovo? 1 Rg17,30 I uchýlil se jest maličko od toho k jinému i řekl jest túž řeč. A odpověděl jest jemu lid slovo jakož i prvé. 1 Rg17,31 I uslyšána jsú slova, kteráž jest mluvil David, a zvěstována jsú před obličejem Saulovým. 1 Rg17,32 K němužto když byl přiveden, mluvil jest jemu: Nepadaj srdce nižádného v tom. Já slúha tvój pójdu a bojovati budu proti Filisteovi. 1 Rg17,33 I vece Saul k Davidovi: Nemóžeš odolati Filisteovi tomuto ani bojovati proti němu, neb dietě jsi, ale tento muž bojovník od mladosti své. 1 Rg17,34 I řekl jest David k Saulovi: Pasieše slúha tvój otce svého stádo a přicházieše lev nebo nedvěd a vezmieše skopce z prostředka stáda. 1 Rg17,35 A stíhal sem je a tepiech i vytrhovách z úst jích a oní povstáváchu proti mně. A popadách čelisti jích a udavovách a zabíjiech je. 1 Rg17,36 Neb lva i nedvěda zabil sem já slúha tvój. Protož bude i Filisteus tento neobřezaný jako jeden z ních. Nynie pójdu a otejmu pohaněnie lidu. Neb kto jest tento Filisteus neobřezaný, jenž jest směl zlořečiti zástupu boha živého? 1 Rg17,37 I vece David: Pán, jenž mě jest vytrhl z úst lva a z ruky nedvěda, onť mě vysvobodí z ruky Filistea tohoto. I řekl jest Saul k Davidovi: Jdi a Pán buď s tebú. 1 Rg17,38 I oblekl jest Saul Davida v rúcho své a vstavil jest přielbici železnú na hlavu jeho a oblékl jej pancieřem. 1 Rg17,39 Tehdy opásav se David mečem