[288]číslo strany tiskupravda mijla býti Štít. ř. 95ᵃ, mijla Hrub. 172ᵃ, t. 286ᵃ, t. 289ᵃ, jimž bylo mijlo Háj. 379ᵇ, jest pochotno jemu (příteli) mijlu býti Štít. ř. 213ᵇ, mijly jsme jemu t. 46ᵇ, které (věci) mijly ſu a potrzebny ChelčP. 70ᵃ; adv. všecko mijle trpěl Štít. ř. 162ᵇ, míle Tomsa 370, míle i mile Jg.
mladý: neb sem byl mlád Sv. 175, sliúbichu ni stara ni mlada živiti DalJ. 56 rkp. V a L; vlastně ŭ-kmen, gen. z-mladu, za-mladu v. § 304; snad sem patří také příjm. Mlad-Vaněk: tak řečeného Mlad-vaňka, který slul vlastně Vaněk Pal. 4, 1, 450.
mokrý: plášč (byl) mokr Podk. (Výb. 1. 949).
mrtvý: že dnes živ hi myrtw budeš AlxBM. 3, 7, (tělo) jest mrtwo leželo HusPost. 115ᵃ, (Marie Magdalena Ježíše) mrtwa viděti mnieše Hrad. 29ᵃ, když (Marie Ježíše) mrtwa nenadjide t., kněz i mrtva Jiříka jě sě žěleti DalJ. 62 rkp. Z, (kněz a zákonník) odešli sú všeho mrtva nechavše HusE. 2, 328, (člověka) mrtwa opustivše HusPost. 150ᵇ.
mrzký: by hřiech nebyl mrzek BrigF. 150, mrzek buď HusE. 3, 272, (ty by) jemu sě mrzek ukázal HusE. 1, 303, (kterak smieš vjíti) obraz učiniv mrzek HusE. 1, 303, jsú mi mrzky kuože jich t. 82, jenž své sluhy ſeredny a mrzky činí HusPost. 159ᵇ.
mrzutý: diábel jest mrzut BrigF. 151.
múdrý: mladý ač řiedko múdr bývá DalJ. 69 rkp. V, buď mudr HusPost. 25ᵇ, nic viece nenie mvdr Kristus člověk nežli jest byl t. 14ᵃ, had v tom múdr jest HusE. 1, 166, kohož škoda učiní mudra ŠtítMus. 25ᵇ, mnohé ženy mnie sě mudry t. 29ᵃ,
nahý: byl sem nah HusPost. 72ᵇ, aby nah nechodil ChelčP. 153ᵇ, kdy smy tě vídali naaha EvZimn. 16, (bóh) tebe naha nenechá HusE. 1, 437; do naha Us., dial. do nahu BartD. 70 (val.); hrozné bude nahu býti ChelčP. 253ᵇ, ať já jie neoblúpím nahy ne am expoliam nudám Ol. Oz. 2, 3, uznamenašta že sta naha Ol. Gen. 3, 7.
němý: Zachař byl nyem Alb. 40ᵇ, tento člověk nebyl jest niem HusPost. 147ᵇ.
nový: bude now měsiec Štít. uč. 3ᵇ, když měsiec now neslušie púštěti ChirB. 42ᵇ, mnohé královo slovo po stu letech bude nowo NRada 624, nowi přišli sú ŽKlem. Deut. 17, jichž (učených) ctná slova i dnes (jsú) nowa Hod. 84ᵃ; za nowa Kat. 30, z nowa Hrad. 42ᵃ, z nowu Otc. 97ᵃ, w nowie t. 319ᵃ atd., a taktéž Us. nč. Ze rčení, jako je na př. měsiec jest nóv, vyvinulo se masc. nóv = novilunium, neomenia, spojované obyčejně s gen. měsiecě. Na př. na now sedmého měsiecě Ol. 3. Esdr. 5, 53, založichu chrám na now druhého měsiecě t. 5, 57, bydlili sú spolu na now měsiecě sedmého t. 9, 37, na now Měſýce Háj. herb. 15ᵃ, na now měſýcú vašich Br. Num. 28, 11; na nov měsíce vyhořelo město Kram. Jg., nyní jest nov Us. Petrovic. Jg.; některého svátku neb nowu měſýce Br. Kolos. 2, 16; trubte w now trúbú t. j. v novu in neomenia ŽGloss.
![[288]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00290.jpg){kind=link}