ustr[290]číslo strany tiskunulé), jednak pln měsiec, na př. pln měsíc Kom. Jg., po plnu Měſycy Háj. herb. 7ᵇ.
potočitý: to kolo nenie dobře potoczito BrigF. 113.
pravý: druhý kus móž býti praw v tom HusPost. 53ᵇ, donidž židé byli praawy Štít. ř. 78ᵇ; adv. praawye Štít. ř. 4ᵃ, t. 8ᵇ, práwie VšehK. 139ᵃ, nepráwie t. 30ᵇ.
příkrý: tak jim przykr budu BrigF. 70.
prostovlasý: chci proſtowlaſa jíti Otc. 294ᵇ, matery proſtowlaſy vyběhše Pass. 76.
prostý: (král) dluh odpustil sluze svému a proſta gey propustil ChelčP. 260ᵇ, když neměl rukú ani těla proſta, bil svú hlavú o skálu Comest. 217ᵃ, (jenž) pusti padúchy proſty Otc. 221ᵇ.
pustý: aniž móž (dóm) puſt býti HusPost. 195ᵃ, (Čechové ve válkách) zádušnie (sbožie) puſto položiechu DalC. 79, lépe jest svú dědinu puſtu jmieti t. 83, dobrého domu neslušie puſta nechati HusPost. 195ᵃ.
rád, -a, -o pl. rádi atd., vždycky tak; na př. tomu král raad povolil Pass. 575, hodnéť jest, nebývati samé (vdově) radu i v kostele Štít. uč. 50ᵃ, jemuž oně (dvě ženě) vypravišta i neradie Otc. 228ᵇ, v jazyku starším ve rčeních rozmanitějších nežli v novém.
rovný: nebo jiej (hrabě císařovně) roven nebieše DalC. 39, rowen se čině (bohu) Koř. Jan. 5, 18, obě (města) sta rownye ve zlosti Pass. 307, jsú sobě rovni manželé HusE. 3, 209.
rychlý: kto je rychel na nohy ŠtítMus. 72ᵇ.
slabý: sláb Us.
sladký: (jed) zdá sě ſladek BrigF. 12, chléb jest ſladek Ol. Sir. 23, 24.
slepý: jenž sě byl ſlep urodil Pass. 335, proč mě bóh stvořil ſlepa Alb. 90ᵇ, ML. 59ᵃ, když jej tak ſlepa přivedli Pass. 55, otevřěl oči ſlepa narozeného EvZimn. 32, (dva slepci) když tak ſlepa jsúce spolu jdeta HusPost. 127ᵃ.
spravedlivý: žádal-li jest ten mistr ukázati sě ſprawedlíw HusPost. 154ᵃ, chtě ſprawedliw učiniti sám sě Koř. Luk. 10, 29, aby je (pokolení lidské) ſprawedliwo učinil ChelčP. 179ᵇ, učiň ny ſprawedlywy Modl. 38ᵃ, učiň nás ſprawedliwy ChelčP. 105ᵇ, ukrutnost ſprawedlywa ſudcze iuste iudicantis Comest. 152ᵇ; adv. ſprawedlijwie Hrub. 14ᵃ, t. 29ᵇ, neſprawedlijwie t. 11ᵇ.
sstálý constans: buď sſtal v dobrém BrigF. 87.
starý: až ſtar a mdel budu ŠtítMus. 62ᵇ, sa tak ſtar a medl Alb. 43ᵃ, jsem ſtár Ben. Jos. 23, 2, sliúbichu ni ſtara ni mlada živiti DalJ. 56 rkp. V a L; nevšickni (jsme) ſtaarzy Štít. ř. 89ᵇ, jsú-li neſſtowicze ſtaary LékB. 195ᵇ; – staro dávno: od ſtara dawna Štít. ř. 68ᵃ, ŠtítOp. 253ᵃ, ŠtítMus. 152ᵇ, ODub. 96, Řád pz. 37, Lobk. 28ᵃ, od stara dávna
![[290]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00292.jpg){kind=link}