[278]číslo strany tisku22, 21. (Kateřina) uzře na gewie prsten Kat. v 1095, v noci i dni v-byele Hrad. 123ᵃ; w kratczye DalC. 34, w ſkuorzye t. 30, král jide v-male t. 83, w nahle ChelčP. 160ᵃ, we mnoze i w male t. 204ᵃ, někdo w nowě pojal ženu Br. Deut. 24, 5, nezahyneš w nahle t. 28, 20, šli po ſuſſe t. Ex. 15, 19 atp.; sem patří hojná adverbia -ě: dobře, zle, pilně, nově, lze, tuze, sladce atd., gijſtye Štít. ř. 19ᵇ, všecko sʼ mijle trpěl t. 162ᵇ atd.– Někdy je tu tvar -u, dílem podle sklonění ů-kmenového, dílem přiveden předložkou po, která se vázala nejen s lokalem, nýbrž také s dativem (s tímto ve významu secundum a ve smyslu distributivnosti); později zaniklo povědomí vazby s dativem, dochovaná z ní rčení jako na př. počesku berou se za vazby lokalové, a podle toho ujímá se koncovka -u pro lok. také jinde. Na př. po lewu od Damaška Ol. Gen. 14, 15, přešli sú moře po ſuchu t. 2. Esdr. 9, 11, w malu dní ŠtítMus. 62ᵇ, w now t. j. v-novu in neomenia ŽGloss. 80, 4, w nowu ŽWittb. t., po ſuchu Br. Ex. 14, 29 atd.
Sg. dat. lok. fem. -ě: auwech žeť mi (Marii) zywye jest ostati Modl. 169ᵇ, k welycze noci Štít. uč. 120ᵇ a j., v sobotu po welyczye noci Štít. ř. 192ᵃ, po welicze noci EvOl. 269ᵃ a j.
Sg. instr. masc. neutr. -em: dwoyduchem operiantur diploide ŽGloss. 108, 29 (w dwoyduchim ŽWittb. tamt.), jenž nad wyſokem postavil mě super excelsa ŽWittb. 17, 34, nad malem panovati ChelčP. 254ᵇ; v adverbiích: málem, mnohem, skorem atd. Jsou také doklady: welikem křikem Pass. 326, s newelykem nepokojem AlxV. 2309, chválili boha hlasem welikém (tak vrkp.) HusPost. 60ᵇ, s velikem hněvem HusE. 1, 255, s biskupskem rúchem t. 397, uprziemem úmyslem ŠtítMus. 129ᵃ, gedinem slovem Mat. 109, s gedinem pacholkem Lún. list. z r. 1441, bielem stromem Mand. 11ᵇ, bohatém kupcem t. (Výb. 2, 602), s welikem zbožiem Mill. 10ᵃ, mezi králem Barkú a ginem králem taterſkem t. 5ᵃ, obyczeynem oružím Otc. 28ᵇ, prawem trhem KolA. 1517 a j., právem sobě danem KolČČ. 47ᵃ (1548), mezi Concilium Bazylegſkém a Čechy VelKal. 285, s giſtem vědomím KolEE. 69ᵇ (1721). Ale to nejsou tvary jmenné, nýbrž tvary sklonění složeného, a to tvary -ém místo náležitého -ým. Délku -ém zřetelně označují doklady: hlasem welikém z HusPost. a Concilium Bazylegſkém z VelKal.; -é- pak je zde místo žádaného -ý- dílem dialekticky, na př. welikem a ginem taterſkem v Mill. je -é- místo -ý- jako v příkladech: ten giſte král t. 6ᵃ, zvieřat cziſtech i necziſtech t. 104ᵇ, k rozlicznem neduhóm t. 20ᵇ, s drahemi kameny t. 20ᵇ atd., srov. I. str. 283, dílem pak je tu maten instr. s lokalem, o čemž v. § 447. – Fem. -ú: před velikú nocí (k nom. velika noc); koncovka je tu stejná jako ve sklonění složeném.
255. Du. nom. akk. vok. masc. -a (proti du. chlapy, jenž je novotvar podle syny): doňadž svě siwa t. j. živa (my dva) AlxB. 1, 42, (Jindřich
![[278]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00280.jpg){kind=link}