[253]číslo strany tiskutéž -é, -ie a zúžením z toho opět -í: dobrá rolij Štít. ř. 111, siemě znamená slovo božie, rolij svět t. 111ᵃ, rolij jest svět Krist. 49ᵇ, roli nebude-li poſſeta ŠtítOp. 25ᵃ, roli porodí bylinu t. 25ᵇ, aby rodila roli užitky své humus Ol. Lev. 25, 19, zemská rolí Feifalik Lieder Leiche 698, roly zastavena KolEE. 17ᵃ (1630), aniž tu bud rolee prvních úrod Ben. 2. Reg. 1, 21, rolije ager Lact. Jg.; – sg. akk. rolí: dám roly jich dědicém agros haeredibus Pror. Jer. 8, 10, v dobrú rolý Štít. uč. 41ᵇ, ktož by dal komu svú rolý t. 85ᵃ, kúpí rolij tu Štít. ř. 10ᵃ a Krist. 49ᵇ, sěl sem rolij Štít. ř. 96ᵃ, ktož klidí svú roli ŠtítOp. 25ᵇ, ktož jest měl roli agrum Koř. Skutk. 4, 37, když Israhel posěl roli Ol. Súdc. 6, 3, prosila wo rolij Ben. 4. Reg. 8, 3, tu rolij KolČČ. 79ᵇ (1547), všecknu rolij t. 127ᵃ (1550), na vlhkau rolij Aesop (r. 1584 Staré fab. 8), ktož rolí dělá Kom. Jg., která má dům, rolí Suš. 274;– sg. gen. rolé, zúž. -í: ktož pro mne ostane otce, domu, rolee Štít. ř. 237ᵃ, ti mají role dobývati Vít. 67ᵃ, stroj role zemskéj t. 67ᵃ var., puol čiesti role iugeri Ol. 1. Reg. 14, 14, užitky rolé Ol. 4. Reg. 8, 6, dosti dobré roly Mill. 73ᵇ, Saul jdieše s rolee Comest. 132ᵃ, diel rolee prodala jest Ben. Ruth 2, 3, kus rolj orné KolČČ. 412ᵃ (1566), voráním roly gegi KolEE. 2ᵇ (1636), do vodnaté rolij Aesop (1584, Staré fab. 8), lán pusté rolí Koz. 405, jidú ženci z rolí Suš. 417; – sg. dat. lok. rolí: v zeinnéj rolij Štít. ř. 189ᵃ, syn bieše w rolij Krist. 66ᵇ, po rolí Ol. Num. 20, 17, člověk roli poddaný Ol. 2. Par. 26, 10, často přihlédaj k roly NRada 1200, na té rolii Troj. 26ᵇ, na žádné rolij Aesop (1584, Staré fab. 8); – sg. instr. rolí, s rolij Ben. 3. Esdr. 4, 6; – pl. nom. akk. rolé, zúž. -í: všěcky role agros Ol. 2. Reg. 9, 7, dám všěm role agros Ol. 1. Reg. 22, 7, lúky a roly KolČČ. 20ᵃ (1543), roly všěchny KolEE. 162ᵇ (1660); – pl. gen. rolí, oráče rolij svých Ol. 1. Reg. 8, 12, stokrát toliko domóv a roli Koř. Mark. 10, 30; – pl. dat. rolém zúž. -ím a lok. roléch zúž. -ích zachováno do nč., poněvadž ve vzoru duše, k němuž toto substantivum časem přechází, jsou koncovky rovněž takové; – pl. instr. rolémi, -ími nedoložen. – Časem vznikají novotvary podle vzoru duše a v nč. je sklonění to pravidlem : sg. nom. role, gen. role, dat. roli atd., pl. nom. akk. role, instr. rolemi Us. Jg., -mi:s rolmj KolEE. 181ᵇ (1678), s rolmi Us. Jg.; v nář. vých. rola gen. role atd.: rola nezoraná Suš. 520, rola černá t. 165, vok. rolo rolo rolo má t. 504, rolami oranými Koz. 399. – Jindy béře se rolé, rolí, role za neutrum vzoru znamenie a moře: rolee Joabovo podlé rolé mého Ben. 2. Reg. 14, 30, vořiž rolee terram Ben. 2. Reg. 9, 10, role nezorané roste na něm kvítí Suš. 503, kópil sem si rolí dal sem si je zorat t. 516, rolí sa załúčilo (v louku se proměnilo) BartD. 294, na rolý oſýtém Háj. herb. 150ᵇ, v rolú BartD. 20 (zlin.), mezi rolijm zdělaným Har. 2, 7, plur. nom.rola gen. rol BartD. 20 (zlin.); také Jg. klade role za fem. i neutr.
Samaří, béře se v nč. někdy též za neutrum.
![[253]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00255.jpg){kind=link}