[250]číslo strany tiskusg. gen. -ie, -i: pamět té proceſſij Comest. 242ᵃ, podle kwitanczy KolČČ. 268ᵇ (1557), od první sesſy VelKal. 346, podle fundacý t. 277, wedle proportj KolEE. 133ᵇ (1657), dle liquidatij t. 185ᵇ (1735), že bych mu žádné abſolucy nedal VesA. 53ᵃ, od nějaké reccommendacy VesA. 50ᵇ, od nějaké dependency t., bez lamentacy t. 59ᵃ;
sg. dat. lok. -í: té lekcij nebudeš rozuměti Hug. 169, k kwitanczy KolČČ. 54ᵃ (1545), v té legacý VelKal. 183, v té okasí ČernHeřm. 249, rada o disposití války t. 239, w depoſitj zámecké KolEE. 33ᵃ (1659), w liquidatj t. 66ᵃ (1688), při ratificatj t. 176ᵃ (1732),
sg. instr. -í: Bořivoj byl přijat od žákovstva s proceſſy PulkR. 81ᵃ, šli sme s proczeſy do kostela Lobk. 110ᵃ, s procesſy VelKal. 112a j., s proceſsy chodíme Beck. 1, 190;
plur. nom. akk. -ie, -í: které sú to lekcie Hug. 321, já sem ty quittancij napsal KolA 1513, byly slavné procesſj Let. 434;
pl. gen.-í, dat. -iem, -ím a lok. -iech, -ích shodují se se stejnými pády vz. duše;
pl. lok. -iech, -ích: chodiechu w proceſſyech Pulk. 154ᵃ;
pl. instr. -iemi, -ími: s inſtrukczymi Háj. 470ᵇ, pánův radd nad appellaczymi KolČČ. 360ᵇ (1563), mezi kuitanczymj t. 437ᵇ (1578), nad appelatjmj KolEE. 306ᵃ (1660).
Také tyto tvary vycházejí však časem z obliby; v nč. vyskytují se jen jako archaismy v jazyku knižném, na př. nom. kommissí, instrukcí atp. gen. -í atd. Jazyk obecný má za to z pravidla a také spisovný většinou –e: nom. kommisse, kvitance, instrukce…, gen. -e atd. Jiná varianta, kterou se tvar nom. -ie (jednoslab.), -í atd. nahrazoval a dílem dosud nahrazuje, jest -ijě a -i-e (dvouslab., podle dušě), na př. ſ proczeſſigy EvOl. 322ᵃ, proti religii ČernHeřm. 243 (správně-li transkribováno), nč. rebellie atp.
V nářečích jsou tu rozdíly ještě jiné: v slc. jest -ia, na př. kvitancia, – v zlin. je neutrum: vagacé (sg.), lok. po vagacú, plur. nom. vizitaca BartD. 20.
215. Některá substantiva jednotlivá tohoto vzoru.
laní stsl. lani, z býv. -ьji, má tvary náležité: sg. nom. -í, lany na poli porodila jest cerva Pror. Jes. 14, 5, lanj porodila Ben. t., jako lany PulkR. 125ᵃ. lany březé poběže cerva praegnans Otc. 381, lany hinnula Prešp. 454, Vít. 94ᵃ, lanij cerva Lact. 287ͩ; akk.-í, viděl jest jednu lany Pulk. 124ᵇ; gen. -ie, (kůži) té lanie Otc. 381ᵇ; pl. nom. akk. -ie, jdete nesúce hlavy jako lanye Mast. 231, (velmistr rodýzský) má jeleny, lanije Lobk. 57ᵇ; instr. -ími, jenž se jmenují laṅími HusŠal. 74ᵇ; –vedle toho vznikají tvary laně, laň podle dušě: sg. nom. lanye BohFl. 160, Nom.
![[250]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00252.jpg){kind=link}