[252]číslo strany tisku12ᵇ, plátno pomáhá lodij ChelčP. 48ᵇ, v té lodij t. 246ᵃ, až k łodí Br. NZák. 251ᵃ; nč. lodi Us.; – sg. instr. lodí, s lodij cum classe Ben. 3. Reg. 10, 23, tenť lodij celú mú ChelčP. 245ᵇ atd., zůstalo i do nč., poněvadž ve vzorech duše a kost je tu koncovka stejná –í; – du. nom. akk. lodí, tě dvě lodij ChelčP. 188ᵃ a j.; –dat. instr. lodiema, se dvěma lodierna Troj. 222ᵃ; – pl. nom. akk. vok. lodie, -í, lodie budú míjěti ŽWittb. 103, 26, ztepeš lodie tarské t. 47, 8, protož lodye, ješto u břeha stojíte, držte se spolu Štít. uč. 71ᵇ, poslal Hiram lodyee naves Ol. 2. Par. 8, 18, lodije plavily se Ben. 2. Par. 9, 21, buoh ztroskotal lodije t. 20, 5, vsedajíc na lodije Lobk. 56ᵇ, na ty lodij vsedavše t. 72ᵃ, když se biechu lodij porušily Troj. 227ᵃ, připraveny buďte lodii t. 103ᵃ, mnohé lodii se ztroskotaly t. 104ᵃ, Ulixes své lodij bieše ztratil na moři t. 222ᵃ, lodij utonuly VelKal. 303, všecky łodj mořské Br. Isa. 2, 16; nč. dial. jaborové lodí Suš. 241; v jaz. spisovném lodi, ob. lodě Us.; – pl. gen. lodí, bez lodhi DalH. 31 atd., zůstalo i do nč., poněvadž ve vzorech duše a kost je tu koncovka stejná; – pl. dat. lodiem nedoložen; -ím, k lodijm našim Troj. 224ᵃ; -em podle kost, lodem s tvrdým -d-, jako bylo na př. také stč. čeled pl. dat. čeledem: k těm lodeem (sic, zdloužení snad vlivem délky v dativech pl. -iem, -ím) Štít. uč. 71ᵇ, k lodem Hlah. 2. Par. 2, 16, Troj. 228ᵇ, těm lodem Lobk. 74ᵃ, jiným lodem t. 6ᵇ; nč. lodím; – pl. lok.lodíech nedoložen; -ích, na lodich Trist. 33, na lodijch Lobk. 52ᵇ; -ech podle kost, lodech s tvrdým -d-, jako bylo na př. také stč. čeled- čeledech: w lodech in navihus ŽWittb. 106, 22, ŽKlem. tamt., Mill. 116ᵃ, na lodech Ol. Num. 24, 24, t. Deut. 28, 68, t. 2. Mach. 5, 21, Kladr. Num. 24, 24, Mand. 81ᵃ. Trist. 52, Troj. 104ᵃ, Lobk. 18ᵇ a j. Ben. 2. Par. 2, 16 a j., ChelčP. 245ᵃ, Háj. 121ᵇ, t. 208ᵇ, t. 223ᵃ a j., VelKal. 75 a j., Br. Ezech. 30, 9 a j., při lodech Troj. 32ᵃ, po lodech t. 104ᵃ atd.; po loďech Troj. 96ᵃ, měkké -ď- jako je v pádech jiných; nč. lodích; – pl. instr. lodiemi nedoložen; -ími, lodymy svými Pror. Isa. 43, 14, mnohými lodijmi Troj. 214ᵃ, s lodimi t. 30ᵇ, se mnoho lodymi Mill. 100ᵇ, s velikými lodijmi Lobk. 156ᵇ, s lodimi t. 59ᵃ, s několika lodijmi Háj. herb., s łodimi Br. Isa. 43, 14; -mi podle kost, lodmi s tvrdým -d-, jako bylo také na př. stč. čeled – čeledmi: s lodmi Troj. 225ᵃ; nč. loďmi Us., někdy též lodími. – V nář. doudl. vzato za neutrum: to lodí Kotsm. 11.
maceší = macecha Vel. Jg., skloňováno prý jako pradlí atp. Pelzel² 56, Dobr. Lehrg.² 191 a j.; dokladů z textů neznám.
processue, procesie, -í, bylo správně rodu ženského a sklonění podle paní; archaisticky bývá tak někdy dosud, na př. velkou processí TomP. 4, 98, ale z pravidla změněno jest v neutrum a skloňováno jako znamení: veliké processí Us., s nábožným procesſým Seel. 267, vyšli jim naproti s processím TomP. 4, 47, jiti s procesím Us. Jg.
rolí, stsl. ralija ager. Sklonění náležité jest: sg. nom.rolí, z -ьji, později
![[252]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00254.jpg){kind=link}