[263]číslo strany tiskuHatt. slc. 86; – súsedův synek BartD. 27 (záhor.), t. 31 (pomor.), t. 89 (stjick.), Kovaluv synek t. 116 (laš.); – častěji bez -v: králů Us. ob., tatinků Btch. 376 (dbeč.), sósedu syn chrom. 276, súsedů syn BartD. 18 (zlin.), t. 35 (slov.), t. 70 (val.), súsedu chlapec t. 82 (hran.); – -ů = -ú změněno v -ou: sousedou chlapec BartD. 52 (dol.), chlapec Němcou t. 92 (kel.), srov. I. str. 248. – Jinde bývá -ůj, k tomu fem. -ova atd.; na př. súsedůj, Popełkůj, Matulíkůj BartD. 70 (val.), t. 37 (strán.), t. 27 (záhor.) syn tátůj, Procházkůj Šemb. 39 (záp.-mor.), a tak i místy v Čechách záp.; odtud příjm. Havlůj atp. Dítě ve čtvrtém roce, které těchto tvarů dial. nikdy neslyšelo, pravilo: „to není tvůj klobouk, to je strejčkůj“; -ůj tedy analogií podle můj atd.– V některých nářečích jest -ůch místo -ův, na př. súsedůch synek BartD. 65 (val.), -ůch fem. -ova atd. t. 70 (val.), -ůch vedle -ův t. 89 (stjick.); tu pojato adjektivum -ův za pl. gen. -ův, který jest znění stejného a významem velmi blízký, a když místo pl. gen. -ův nastal dial. pl. gen. -ůch (v. § 37), vzalo se -ůch také místo adjektiva přivlastňovacího.
Fem. -ova, -ina: králova, matčina Us.; místy Us. ob. také -ová, -iná.
Neutr. -ovo, -ino: bedro Jakubowo Comest. 41ᵇ; euino z(h)rěšenie Ostr.; rozdělenie ozino (Ozovo) BiblD. 1. Par. 13, 11; královo, matčino Us., BartD. 22 (zlin.), t. 27 (záhor.), t. 31 (pomor.), t. 70 (val.); było u nás Michnovo (t. děvče), půjdu na Mičułkovo (t. pole), t. 116 (laš.); – tvary sklonění složeného Válkové pole BartD. 31 (podluž.), Bartkové pole t. 70 (val.), a skoro vždy nář. laš.: kovalove pole, stařičkove meno (jmeniny) t. 116,
Sing. akk. fem. -ovu, -inu. Na př. sestru Ludwykowu markrabynu (bratr: Ludvík markrabí) Pulk. 99ᵃ atd., z pravidla tak, nč. královu, matčinu Us.‚ súsedovu BartD. 21 (zlin.) a j., zřídka -ovou, -inou Us. ob.
235. Sing.gen.(akk.)masc.neutr, -ova, -ina. Na př. kralowa syna DalC. 53, Jiříka Polakowa KolČČ. 414ᵇ (1571), syna Achiſamechowa Br. Ex. 31, 6, Kojatu syna hrabyna PulkR. 55ᵇ, z kralowa herodowa města Hrad. 85ᵃ, královstvie Balthazarowa Pror. 119ᵃ, z pokolení Symeonowa Br. Num. 25, 14, podle přikázanie markrabyna PulkR. 83ᵇ, bratra wewodyna t. 31ᵃ, z pokolenie iudyna Ol. 2. Par. 23, 2 atd.; nč. králova, matčina Us. spis., porůznu i v dial.: z Mičułkova (t. pole) BartD. 116 (laš.).
Skloněním složeným -ového, -iného. V ŽKlem. 54, 4 čte se: ot zamúcenie hrzieſſnykoweho peccatoris; ale to je k nom. -ový, nikoli possessivum. Doklady jisté jsou: Mojžíše Sarzineho KolČČ. 194ᵃ (1553), Marka Barthoncžijneho t. 173ᵇ (1552), od Jana woſliczowyho t. 208ᵃ (1558), Jana Machkowyho t. 420ᵃ (1567), Jana Rzihowyho t. 309ᵃ (1560), Janowého vedle Janowa Nudož. 31ᵇ, syna Maxovýho ŽerKat. 303, psaní vašnostiného t. 58, pana manžela vašnostinýho t. 27, Luterowého bludu Beck. 1, 29.
![[263]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00265.jpg){kind=link}