[19]číslo strany tiskuKmeny -ū mají v stsl. koncovku -achъ, svekrьvachrь atd., podle a-kmenův; taktéž č. ostrvách atd, kdežto krvech = krъvьchь je podle ĭ-kmenův.
Kmeny -ĭ mají tvar náležitý -ьchъ, stsl. gostьchъ, kostьchъ, č. hostech, kostech.
Kmeny souhláskové -jan- mají v několika starožitných dokladech zachované -sъ: koncovka byla -jan-sъ její -s- jsouc po souhlásce neměnilo se v -ch-, a z -jansъ je pak –jasъ; na př. Dolas nč. v Dolanech, Brěžas nč. v Břežanech, Lužas nč. v Lužanech atd., v. § 46. – Ostatně pak mají kmeny souhláskové koncovku analogickou -ъchъ, podle ĭ-kmenů. na př. stsl. kamenьchъ, ramenьchъ, slovesьchъ, kurętьchъ, materiьchъ, č. zeměnech, kamenech, ramenech, kuřětech, někdy i jinou, na př. č. nebesiech podle o-km. atd.
V č. přicházejí časem v oblibu koncovky jednostejné pro všecky lok. plur. Na př. za bývalé chlapiech, rybách, kostech je v nář. starojickém místy veskrze -ech, t. j. nejen kostech, ale také chlapech, vojákech, ženichech, křížech, rybech, na rukech atd.; místy zase veskrze -och, o chlapoch, na zahradoch, při kravoch atd.; někdy zdlouženo v -óch, na dubóch, na koňóch, polóch, zahradóch, lúkóch atd.; a v nynější dobu nabývá tu vrchu zase přípona -ách pro všecky rody BartD. 84.
20. Plur. instr. má v slovanštině dílem koncovku -y, -i, na př.
stsl. raby, orači, č. chlapy, oráči, dílem pádovou příponu -mi, na př. rybami. Původ koncovky -y, -i je temný. Přípona -mi je shodná s lit. –mis; proti ní je skr. -bhiš (m. -bhis) atd. (rozdílné m- a bh- jako nahoře v sg. instr. a j.).
Kmeny -o. Tvrdé mají tvar -y, měkké –i; na př. stsl. raby, mêsty, orači, moŕi, č. chlapy, městy, oráči, moři atd.
Kmeny -a mají tvar náležitý -a-mi, stsl. rybami, dušami, č. rybami atd.
Kmeny -ŭ mají tvar náležitý –ъ-mi v stsl. synъmi; č. syny atd. je novotvar podle o-kmenův.
Kmeny -ū mají instr. –ъvь-mi, podle ĭ-kmenů, nebo -ъva-mi, podle a-kmenů; na př. stsl. krъvьmi, svekrъvami, č. větevmi a větvami, větvěmi atd.
Kmeny -ĭ mají tvar náležitý -ь-mi, stsl. gostьmi, kostьmi, č. hostmi, kostmi atd.
Kmeny souhláskové, mají tvar náležitý v stsl. poljami z poljan-mi. Ostatek mají dílem koncovku -ьmi podle ĭ-kmenův, dílem -y podle o-kmenův; na př. stsl. kamenьmi, materьmi, rameny, nebesy, kuręty, č. mateřmi, zemany, kameny, rameny, nebesy, kuřaty atd.
Místo -mi (-ami, -emi) proniká časem -ma (-ama, -ema), patrně
![[19]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnIII+1/00021.jpg){kind=link}