Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<10<3–456789101112>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Kmeny -a a -ja jsou tu bez přípony pádové; na př. pův. eku̯ā, lat. equa, ř. χώϱά got. giba, lit. ranka atd. Z toho je psl. a: rąka, ryba atd., č. ruka, ryba, vládyka, duša, panoša.

V některých kmenech -ja proniká bývalý rozdíl stupňový -i̭ē a -ī: sg. nom. má koncovku -i za pův. , kdežto v pádech jiných se jeví kmen -ja z pův. -i̭ē. Případy, ve kterých to vidíme, jsou zejména:

sg. nom. prorokyni atp., stsl. –yňi; stslovenština měla by tu míti -yni (s tvrdým -n-),ale v pádech jiných bylo tu právem -ň- (z -nj-) a to vniklo odtud i do nom. sg.;

part. sg. nom. fem. nesúci atp., stsl. nesąšti; mělo by býti č. nesúti stsl. a psl. nesąti atd., srov. lit. vežanti z -tī; ale v pádech jiných bylo tu právem psl. -tj-, změněné ve stsl. -št-, č. -c- atd., a to vniklo odtud i do tohoto nominativu;

part. sg. nom. fem. nesši atd., stsl. nesъši; mělo by býti č. nessi stsl. a psl. nesъsi; ale v pádech jiných bylo tu právem psl. -sj-, změněné v -š-, a to vniklo odtud i do tohoto nominativu;

kompt. (superl.) sg. nom. fem. chuzši atp., stsl. chuždъši; mělo by býti č. chuzsi stsl. chuždьsi a psl. chudjьsi; ale v pádech jiných bylo tu právem psl. -sj- = -š-, a to vniklo odtud i do tohoto nominativu).

Kmeny mají příponu -s, koncovka je tedy - ŭs; na př. lit. sūnus, skr. sūnuš atd., pův. sūnu-s. Do slovanštiny koncové -s odpadá a -u se oslabuje v , je tedy psl. a stsl. synъ, č. syn.

Kmeny mají touž příponu -s, koncovka jest tedy - ūs; na př. lat. socrūs, pův. sṷekrū-s. Do slovanštiny -s odpadá a mění se ve svou náležitou střídnici -y, stsl. svekry. Vedle toho vyvinul se také novotvar svekrъvь, podle gen. svekrъve atd., a z novotvaru takového jest i č. nom svekrev.

Kmeny mají touž příponu -s, a koncovku tedy -ĭs; na př. lat. ovis, skr. aviš, pův. oṷis, lat. hostis atd. Do slovanštiny -s odpadá a se oslabuje v -ь, psl. a stsl. gostь, kostь, č. host, kost.

Kmeny -n jsou v sg. nom. bez přípony pádové. - Kmeny mužské -mōn mění koncovku v náležité slov. -my, na př. ř. ἂχμωυ, stsl. kamy. Vedle toho vyvinul se také novotvar kamenь, podle gen. kamene atd., a z novotvaru takového jest i č. nom. kámen. - Kmeny pak střední -mēn mění koncovku v náležité slov. -mę, na př. sēmēn stsl. sêmę, stř. siemě nč. símě, stsl. ramę č. rámě atd.

Kmeny -s jsou v sg. nom. též bez přípony pádové a jejich koncovka -s se odsouvá. – Substantiva neutra -os mají tudy sg. nom. akk. –o

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 30 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).