Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<498499500501502503504505506>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

akk. neutr. dvojě, přehlas. z dvoja, sklesnutím jotace dvoje: dvoje okna, dvoje sukna Us. v. dvojí.

Plur. gen. lok. dvojich: starosta kázal obogych střieci Pass. 562, wobogych PassKlem. 232ᵇ, jedno dóstojenstvie jest obogych Štít. uč. 41ᵇ, těch obogych (Samuele a Lazaře) nebylo jest vzkřiešenie pravé Štít. ř. 181ᵇ, o trogich staviech ŠtítSázav. 117ᵇ, w trogich vlastech Krist. 107ᵇ, jezero honóv dwogich Ol. 2. Mach. 12, 16, na dwogich mřiežkách t. 3. Reg. 7, 42; tu všude je koncovka pravděpodobně -ich, nikoliv -ích.

Pl. dat. dvojim: (král) obogym (židům i křížovníkům) řka DalC. 86, těm obogym pannám Štít. uč. 37ᵃ, k těmto póhonóm trogym ODub. 10, proti těm trojim časóm ŠtítV. 134; opět pravdě podobně -im, nikoliv -ím.

Plur. instr. dvojimi: dwogimi řetězi Pass. 306, podle povahy textu = -imi.

Tvary sklonění složeného, které časem nově vznikly (nikoli jen změněným pojetím ze zájmenných složenými se staly, srov. § ), jsou:

sg. nom. akk. masc. dvojí: dvojí věk Troj. Jg., dvojí čin Us.; – neutr. dvojie, zúž. í: dvojí sukno Us.; – fem. nom. dvojie zúž. , akk. dvojí (v době před přehláskou a-ě a u-i nebylo tvarů sem patřících): obogi strana KolČČ. 184ᵃ (1583), na trávu obogij, kterau kaupil KolČČ. 79ᵇ (1547), na obojí stranu Vel. Jg., Br. Jg., dvojí věc Us.;

sg. gen. (akk.) masc. neutr. dvojieho, zúž. dvojího: trogieho stavu Štít. uč. 35ᵇ, trogyeho pořadu t. 65ᵃ, z trogyeho rozpomínanie Alb. 97ᵇ, dwogieho lidu Ben. Jg., dvojího člověka, dvojího sukna Us.;

sg. gen. fem. dial. dvojéj BartD. 24 (zlin.), podle dat. lok.;

sg. dat. masc. neutr. dvojiemu, zúž. dvojímu: dvojímu činu, dvojímu suknu Us; – sg. lok. masc. neutr. dvojiem, zúž. dvojím: v uobogyem kněžství DalC. 28, v tom trogyem čiňení Alb. 96ᵇ, po trogiem protivení Brig. 14ᵃ, we trogym ji napomínám t. 119ᵇ, na dvojím národu Br. Jg., o dvojím činu, o dvojím suknu Us.; – sg. dat. lok. fem. dvojiej, zřetelný novotvar podle dobřiej, a z něho dvojéj, dvojie, dvojé a konečně opět dvojí, kteréž je znění téhož jako starý dat. lok. dvojí v § , ale původu, jak zde vyloženo, jiného; na př. dwogyey večeři ML. 89ᵃ, w teyto troyey věci Alb. 104ᵃ, dvojéj BartD. 25 (zlin.), té dwogie koruně Hug. 243, w obuogie zpuosobě Hil. Jg., při wobogij straně KolČČ. 410ᵇ (1569);

dual nemá dokladů;

pl. nom. masc. dvojí: tak se obogij upamatovali KolB. 1520, obojí dobré mysli byli Kom. Jg., dvojí lidé, dvojí činové Us.; – akk. (nom.) masc. a nom. akk. fem. dvojie, zúž. dvojí: kteréžto obogy nápady

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).