Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<497498499500501502503504505>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Štít. ř. 217ᵇ, z té dwoge smrti t 181ᵇ, dwoge hanby hoden jest Brig. 49ᵃ, z obogij strany KolČČ. 98ᵃ (1548), s obojí strany Vel. Jg., Kom. Jg., dvojí Us.

Sing. dat. masc. neutr. dvojemu: oboyemu vojsku kažmy s mírem státi DalC. 28, dwogemu pokolení duabus tribubus Ol. Jos. 14, 3. – Sing. lok. masc. neutr. dvojem; pro tvar ten nemám dokladu jistého, ale býval zajisté. – Sing. dat. lok. fem. dvojí, tvar zájmenný v koncovce stejný se složeným pěši: o trogi věci Štít. ř. 134ᵇ, we trogi věci t. 233ᵃ, t. 243ᵃ, při trogy věci t. 223ᵃ, o té dwogi koruně Hug. 242, we dwogi věci Ol. 1. Reg. 18, 21, w obogi ruce Kladr. Deut. 9, 15 atd.

Sing. instr. masc. neutr. dvojím, tvar zájmenný v koncovce stejný se složeným pěším: dwogym činem Pass. 358, trogym činem Alb. 90ᵇ a j., dwogijm svědečstvem Štít. ř. 40ᵃ, stodola ſe dwogim zaděním KolEE. 24ᵃ (1711) atd., dosud tak Us. – Fem. dvojú, -iú, , tvar zájmenný v koncovce stejný se složeným pěšú: dvojí cestou, pod obojí způsobou Us.

Du. nom. akk. masc. dvojě, přehlas. z dvoja: by boj tvrdý s obú starnú, nejednu smirtedlnú ránu obogie sobě tu dachu AlxB. 3, 15 (stran významu obojě = lidé, bojovníci obou stran atp. srov. du. gen. obojú, obojí = utriusque v dokladech zde následujících). – Fem. neutr. dvoji: dvoji má křídle Mat. Rozb. 734.

Du. gen. lok. dvojú, -iú, , tvar zájmenný v koncovce stejný se složeným pěšú atd.: vojna, jěž jdieše lidu obogyu k strasti AlxV. 2231 (= lidu jich obou, t. Alexandrovu i Dariovu), ten (Ježíš) jest i bożí syn i tvój, i jest obogy syn vají Hrad. 58ᵃ (praví Jan Marii, t. j. jest syn váš obou), k bohóm obogí přě má přijíti ad deos utriusque causa perveniet Ol. Ex. 22, 9 (t. j. pře jich obou), ten všecken statek gich obogi KolA. 1513.

Du. dat. instr. dvojima nemá dokladu.

Plur. nom. masc. dvoji: dwogy lidé Štít. uč. 7ᵇ, obogy znamenajte t. 5ᵇ, obogy (darové) ot boha pochodie Alb. 24ᵇ, dwogy skutci t. 74ᵇ, jenžto (darové) jsú trogy t. 99ᵇ, ti oboji ŠtítV. 148, obogy sě o smrt dělí AlxV. 2042, pak-li by obogi (svědci) prošli Řádpz. 69, ti obogi ChelčP. 240ᵇ, ti trogi přebývajíce po vesnicech Ben. 1. Reg. 27, 8, dvoji činové Us. spis. v. dvojí. – Akk. (nom.) masc. a nom. akk. fem. dvojě, sklesnutím jotace dvoje: dwogie wogie (nom.) AlxH. 4, 27, dwogye woge (též) AlxV. 1281, dává jim buoh dwogie dary Hrad. 98ᵃ, dwogye nepravosti a hřiechy Pror. 65ᵃ, skrzě trogye jeho slzy Modl. 157ᵇ, ty oboge odvolává hospodin Štít. ř. 223ᵃ, troge činy t. 228ᵃ, oboge panny mají dobré činy t. 231ᵃ, vizi panny dwoge Štít. uč. 36ᵃ, komory jsú dwoge KabK. 5ᵃ, dwoge dvéře Ben. 3. Reg. 6, 21, troge peníze KolČČ. 34ᵇ(1544), oboge strany t. 20ᵃ (1543), brány troge KolEE. 1ᵃ (1618), vidle dwoge t. 28ᵃ (1731), nč. dvoje šaty, dvoje hodiny Us. v. dvojí. – Nom.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 17 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).