Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<337338339340341342343344345>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Plur. lok. svekrvech, ze svekrъvьchъ, podle pl. lok. kostech: w krvech ŽKlem. 87ᵃ, w panwech Lobk. 68ᵇ, na dwau kotwech Pref. 14, při korauhwech Br. Num. 2, 34. – -vách, podle pl. lok. rybách: na kotwach AlxV. 529, Lobk. 19ᵃ, po konvách Kom. Jg., na krokvách t., po oſtrwach DalC. 38, na pěti oſtrwach Ol. Jos. 10, 26, w plytwach ryby ROl. 109ᵇ, o hustých vietwach Ol. Ezech. 31, 9, na kotvách Us., mrkvách BartD. 2, 236 (kunšt.). – -viech, -vích, podle pl. lok. dušiech: w kirviech in sanguinibus ŽWittb. 105, 38, v konvích, větvích atd. Us.; zkrác. -vich: korotvich chrom. 274; bez přehlásky -v́ách: mrkvjách BartD. 2, 170 (han., blansk.), t. 2, 236 (han., kunšt., vedle mrkvách).

Plur. instr. svekrevmi, ze svekrъvьmi, podle pl. instr. kostmi; doklad tomu nejistý: wietewmi Troj. 52ᵇ, nejistý proto, že je z textu pozdního a mohl vzniknouti také nově a mechanicky přivěšením koncovky -mi k nom. větev-. Tvar za to obyčejný je svekrvemi, v němž jest odchylné svekrve- vlivem pádů jiných, ve kterých jest právem, zejména pl. nom. akk. svekrve, dat. svekrvem a lok. svekrvech. Příklady: huzzuemy Ol. Jud. 6, 9, haužwemi Ben. Jud. 6, 9, konwemi KolČČ. 82ᵇ (1547), Nudož. 17ᵃ, koruhwemy Pulk. 129ᵇ, koruhwemi Lobk. 109ᵃ, korúhwemi Ben. Jud. 3, 10, náve kotvemi se držela Har. 1, 57, pod wětwemi Br. Ezech. 31, 6, konvemi, větvemi atd. Us. spis., -ema Us. ob. -ami, podle pl. instr. rybami: dratwamy Krist. 76ᵇ, hužьvami Hlah. Jud. 6, 9, hužwami Baw. 244, konvami Troj. Jg., koruhwamy PulkR. 121ᵃ, PulkL. 271, koruhwami Baw. 229, krokwami Ben. 3. Reg. 6, 9, oſtrwami PassKlem. 189ᵇ, vietwamy Ol. Ezech. 19, 11, t. 31, 3, kotvami Us., mrkvama BartD. 2, 236 (han., kunšt.). – -ěmi, podle pl. instr. dušěmi, zeměmi: huzwiemy Mill. 91ᵇ, zelenými wietwiemi Troj. 58ᵃ, konvěma, větvěma Us. podkrk.; bez přehlásky v́ami: mrkvjami BartD. 2, 170 (han., blansk.), mrkvjama t. 2, 236 (han., kunšt., vedle mrkvama)

IV. Skloňování kmenův .

Jmenné kmeny , = psl. , jsou většinou substantivní, na př. stsl. gostь-, kostь- atd., a dílem adjektivní, mezi těmito zejména též trь- a analogií k tomuto přidružené četyrь-.

A) Substantiva kmene .

Jsou dílem masculina, na př. stsl. gostь č. host, dílem feminina, na př. kostь č. kost. Sklonění obojích jest od prvopočátku poněkud různé, a proto je potřebí dvojího vzoru: a) host pro masc., b) kost pro fem.

K tomu vyvíjejí se během času rozmanité novotvary, nejhojnější

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 8 měsíci a 24 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).