Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<339340341342343344345346347>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

gen. hostí; -óv; dial. -ích

kostí; dial. -ích

dat. hostem; -óm atd.; -ám; -im

kostem; -iem atd.; dial. kosťám atd.; -im; kostem

lok. hostech; -iech atd.;

kostech; -iech atd.; dial. kosťách atd.; -ich; kosťech

instr. hostmi; -y, -i; dial. hosťmi; -imi

kostmi; -ěmi, -emi; dial. kosťmi, -imi; -ami; -ma atd.; novotv. kosti.

Výklady a doklady ku pádům jednotlivým.

Sing. nom. a) host, b) kost, psl. , Us.

Koncová souhláska bývá změkčena: hosť, kosť dial., daň Us. atd.; o tom viz v §§ násl.

Ve vzoru ženském vyskytují se doklady s -i: horſcoſti amaritudo HomOp. 154ᵃ; jako chudá novopřišlá hoſty t. j. hosti Krist. 20ᵃ, po řeči znáti, ež si hoſty Pass. 473 a j.; svatá choty t. j. choti Alb. 37ᵃ, choti Dobr. Lehrg.² 28 a j.; ty s’ zúfalých myloſczy milá t. j. milosci dial. m. milosti Lvov. 10ᵃ, a ta osmá radoſti jest Hrad. 73ᵃ (verš 8slab.), opatrnoſti pravá jest, kteráž Čtv. 1, 3; potkala ho smrti Suš. 10, t. 11, střelila ho smrti t. 10, nadešla ho smrti t. 11, nadešla ho smrci na jednej silnici t. 12, já sem smrti Hospodina t. 16, chodí smrti po dvoru t. 775, o jak ta sanuti, jak ona ryčela t. 40. Tvary tyto počínají se v době stč., množí se časem a vyskytují se porůznu také v jazyku nč. V době staré mohly vznikati analogií, napodobením nominativů prorokyni atp., v. § 171, a také nom. máti; a krom toho měly oporu v jiných pádech svého sklonění, která jim zůstávala, když vzory jejich, stč. nom. prorokyni atp., byly zanikly : bylo na př. stč. fem. choti, vzniklé podle prorokyni; tvar prorokyni zanikl, ale tvar choti se zachoval a šířil, poněvadž byl také vok. choti a byl mezitím také gen. choti vzat za akk., bylo tedy v celém singuláru -i (v instr. ), a tím zachráněno -i také v nom., srov. Jagić v Arch. 14, 614 a Obl. 12. Doklady hojnější jsou však jen pro fem. hosti a choti, jež se tím odlišují od masc. host a chot, a pro smrti v nár. písních Suš., jež se tu rozumí zosobněna.

Podle nom. choti fem. pronikl někdy stejný tvar také jako nom. masc.: twoy choty tak sladce promluvil Orl. 29ᵇ.

Sing. vok. a) hosti, b) kosti; psl. -i. Na př. ty zlý hozzty JidDrk. 19, milý hoſty NRada 599, – má milá choty Kat. 192, milá smrti Suš. 11, – nč. hosti, kosti. – Dial. hosťu Btch. 269 (dbeč.) a j. podle oráču, a kosťo BartD. 71 (val.) a j. podle dial. vok. dušo.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 16 lety, 2 měsíci a 22 dny; verze dat: 1.1.22
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).