Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, I. Skloňování. Praha, 1960.
<<<<<240241242243244245246247248>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

svými bratrzy Mand. 73ᵃ; – (děti) nechtěly by býti knyezy Štít. uč. 127ᵃ, býti zlú kněží ŠtítV. 227, jenž nad knyezy starostú bieše Pass. 126;–novotvary s flexí dualovou –íma: císař svedl bitvu s bratřjma ſwýma VelKal. 181, – a s flexí pluralovou -ími, novotv. –mi: s jinými bratřími Svěd. 162, s bratrzím KolA. 1517, nad bratřjmi Br. Lev. 25, 46 atd., pod svými kněžími ŠtítV. 96, svět kněžími jest naplněn Hus (Výb. 2, 182), s kniezimi KolA. 1518, mezi kněžjmi Br. Lev. 6, 36 atd., s kněžmi Beck. 1, 318, Seel. 287; – nč. s fexí pluralovou: bratřími, kněžími Us., ob. bratříma, kněžíma, kněžma.

V nč. obecné vyvinuly se analogií také tvarynom. akk. knězi, gen. -žův, dat. -ům: kněžůw BílD. 202 a j., kněžům BílQ. 2, 98, Seel. 279 a j.; Nejedlý to zaznamenává Gram. 143, a má tu také instr. kněži (tvar strojený) vedle -ími.

Tvary pl. nom. knězi gen. -zův atd. jen u neumělých spisovatelů se vyskytují, na př. jedenácte knězu BílQ. 2, 37, knězům BílD. 204, mezi knězmi t. 205.

Mylným čtením a vykládáním vznikl i tvar bratř, ovšem též mylný. V Hrad. 10ᵇ je zúžený vok. milá bratrzy t. j. bratří; to béře se za vok. vzoru kost= bratři, tedy prý z nom. bratř, neprávem. Nesprávně otištěný sg. akk. bratṙ z EvOl. Mat. 12, 46 a Nikod. 3ᵃ uveden a opraven jest nahoře; rukopisy oba mají správně psáno bratrzi t. j. bratří. Dále uvodí bratř Jg. z bible Hlah. Tob. 1, 3; ale tu je v rkp. dativ: svéj bratrzi, t. j. svéj bratří. Konečně bratř u Svobody Navarovského, v překladu z Horatia (v 5. svaz. sbírky Puchmajerovy 1814 st. 61): Tak tě Cythery vládkyně, tak tě Heleny bratř, blíženci zhvězdění braňte atd., je slovo nově a chybně utvořené.

Ke vzoru paní patří dále jména přejatá s koncovkou , -ie za cizí -ia, na př. Maří, Alexandřie, histořie. Cizí tato jména mají v če štině starší dílem tvar (sg. nom.) -ia, na př. lat. Maria č. Maria gen. Marie, pl. dat. třem paniem mariam t. j. Mariám Pass. 210 a Krist. 105ᵃ, třetie Gerarchya Štít. uč. 93ᵇ, třetie jerarchia ŠtítV. 95 atp., – dílem tvar -ijě, na př. Marijě, z marigye matky Pass. 415, k marigi matcě Krist. 21ᵇ, marigy Mandalenu Pass. 335, s svú sestrú marigy t. 378, se dvěma mariegema ML. 96, jiné marigie (pl. nom.) t. 97ᵃ, k svatým marigyem t. 121ᵇ, s marigemy t. 97ᵃ, z pamphiligie svD. 16 (4slab.), po svaté Luczygi KolČČ. 312ᵃ (1569), před svatú Zoffigij t. 162ᵇ (1552), w bibligy Orl. 3ᵇ, mezi Samarygj Puch. 50ᵃ, w alchymigi AlchAnt. 4ᵇ atp., – dílem tvar , -ie, na př. Maří, Alexandřie, histořie atp. Ke vzoru paní patří ovšem jenom poslední z těchto tvarů, a -ie.

Stejný tvar -ie () dostala také některá jména přejatá, která v jazyku cizím mají koncovky -ea, -ya a j., na př. Galilé, Laodicie, Libie, puchalterie a j.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 8 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).