w Indij t. 3ᵇ; w Flandrij VelKal. 156, w Asſyrij t. 244, w Bythýnij t. 185, w Bethanij t. 81, t. 82, w Holandý a Zelandý t. 317; w Arabij Br. Isa. 21, 13; – v každé gerarchy Štít. uč. 67ᵃ, v té první gerarchý t. 79ᵇ, w biblij ŠtítOp. 396, Kruml. 4ᵃ, jenž bieše v gallí Kar. 36, w hiſtorij Comest. 1ᵃ, w hiſtorzi t. 175ᵃ, v náhlém zblázňení, mani (manie) Rhas. 37, w puchalterij KolČČ. 352ᵃ (1562), w wigilij VelKal. 73 a j.; –
vedle dat. lok. Maří jest doložen také novotvar Mařiej, Mařie podle sklonění složeného; svatéj Marzyey Modl. 63ᵃ, Sequ. 360, na svatéj Marzyey Sequ. 365, (Kristus) sě zjevil svaté marzije Lobk. 99ᵃ, po svaté marzije t. 84ᵃ;
sg. instr. -ú, -iú, -í: anjel s maru t. j. maŕú Cis. Mnich. 97ᵃ, s svatú marzi Pass. 340, s královnú Ziofij Háj. 377ᵃ, před svatú Zophij KolČČ. 143ᵇ (1551);– nad burgundi Pass. 341, za Hyſſpanij Puch. 7ᵇ; s mumij Háj. herb. 238ᵃ;
du. nom. akk. vok. -í: dvě sta galilij, jedna v zemi židovskéj, druhá v zemi pohanskéj Mat. 51, Armenij dvě sta, menšie a většie Mill. 10ᵃ;
du. gen. lok. -ú, -iú. -í: o tú dvú gerarchij Štít. uč. 98ᵇ, ve dvú nižší gerarchij t. 80ᵃ, ze dvú materzy (materie) Comest. 156ᵇ;
du. dat. instr. -iema, -íma, nedoložen;
plur. nom. akk. vokk. -ie, -í: tehda svaté marzie (tři) k hrobu šly Krist. 104ᵃ; – tři gerarchye Štít. uč. 65ᵃ, některé biblie HusPost. 126ᵃ, některé hiſtorze pravie t. j. histořé z -řie Comest. 22ᵇ;
pl. gen. -í: z západních a východních Indij Háj. herb. 48ᵃ; – počátek hiſtorzy totiž vidopisóv Comest. 1ᵃ, deset lynij t. 172ᵃ a j., patnást dynaſty t. 34ᵃ, některých hyſtorij VelKal. 374;
pl. dat. –iem, -ím: k svatým marziem Krist. 104ᵇ; – k oněm třem gerarchyem Štít. uč. 67ᵃ, biblém starým HusE. 3, 260, k ceremonijm Háj. 439ᵃ, k historijm Vel. Jg.;
pl. lok. -iech, -ích: ve třech jerarchiech ŠtítV. 68, ve všech ceremonijch Háj. 437ᵇ, w hyſtorijch VelKal. předml. IIIᵃ, o ceremonijch t. 29;
pl. instr. -iemi, -ími: naši gallí oblehli sú svými gallími Kar. 36.
Toto skloňování je velice oblíbeno a pravidlem v jazyku starším, ale po stol. XVI přestává. Již v době starší vyskytují se vedle tvarů ze vzoru paní také tvary ze vzorů dušě a ryba, na př. vedle sg. nom. Maří také sg. nom. Marijě a Maria, pl. dat. Marijiem a Mariám atd., anebo tvary s dvojhláskou -ie, která však licencí metrickou se béře za dvouslabičnou, na př. Marie (3slab. místo 2slab.) atd., jak bylo již nahoře pověděno; ale to jsou případy dosti vzácné. Tvary jako Maria jsou vlastně tvary cizí, pro jazyk český neassimilované, a mohou se stále nově vyskytovati, poněvadž tvar cizí stále nově působí a k napodobení povzbuzuje; tím vysvětluje se -ia v dokladech: bieše Bethanya EvVíd. Jan. 11, 18, Samarya obležena jest Ben. 4. Reg. 6 (nápis), uslyšala to Atalia t. 4, 3,
