dála se zároveň se změnou v pojetí syntaktickém: bratřie, kněžie byly singulary a rodu ženského, a to obé vyjadřovalo se náležitou kongruencí syntaktickou, na př. ve výrazích milá bratřie, židovská kněžie; nátlakem významu změnilo se však pojetí původní, místo sing. a fem. rozuměly se pak plur. a masc., a podle toho změnily se též uvedené právě výrazy a zněly pak: milí bratřie, židovščí kněźie atp. Někdy nelze poznati a na jisto rozhodnouti, je-li sklonění a podle toho i pojetí pluralové, či singularové; na př. „brániti kněží“ může býti gen. sing. kněží zúžený z -ie, ale ve Štít. uč. 89ᵇ je to podle stáří a povahy rukopisu tohoto spíše novotvar, s koncovkou -í přejatou od jiných gen. plur.
Vedle tvarův bratřie a kněžie, skloňovaných podle vzoru paní, jsou v jazyce dílem i paralellní tvary substantiv bratr a kněz, skloňovaných podle vzorů jejich příslušných, na př. du. dat. instr. s dvěma bratroma Otc. 437ᵃ, pověděl knyezoma Ol. 2. Reg. 17, 15, v. §§ 50 a 72. Zde nejde nám o tvary tyto, nýbrž jen o bratřie, kněžie, skloňované podle paní, a o odchylky od sklonění tohoto.
Nom. vok. bratřie, kněžie, zúžením -í. Na př. slyšte bratrsĭe svD. 32, svatý Prokop i bratrzie jiná Hrad. 9ᵇ, milá bratrzie t. 18ᵃ, milá bratrzy nedivte sě t. 10ᵇ, bratrzie plakáchu t. 21ᵇ, jdiechu na jitřni všě bratrzye t. 26ᵃ, bosá bratrzye DalC. 81, bratrzye přiskočichu t. 30, bratrſie milá Štít. ř. 79ᵃ, 81ᵇ a j., ti bratrſije t. 88ᵃ, duchovná bratrzije t. 20ᵃ, bratrzije milá t. 32ᵇ, matka jeho (Ježíšova) a bratrzi jeho stáchu vně EvOl. Mat. 12, 46 (v rozpravě Jirečkově O prvotném překladě evangelií 1859 str. 31 je tu chybou tiskovou bratṙ místo bratří); otkadь sta mlada naše bratrzi (t. Tobiáš a anděl) Hlah. Tob. 7, 3, všěcka bratrzie milováchu jeho Otc 2ᵇ, naymileygſſie bratrzie moji t. 26ᵇ, moji milí bratřie Trist. 197, bratrzij všichni KolB. 1519 a j., bratřj náſſi Br. Deut. 1, 28 a j., bratřj Br. NZák. (vždy tak), Petr a Jan bratřie svrchu jmenovaná List. 1388 (Výb.), ta mladá bratrzy (du.) Otc. 306ᵇ, dva bratří přišla Rozpr. XV stol. (Výbor 2, 910), ti dva bratrzie Mill. 8ᵃ, byli dva bratrzie Lobk. 42ᵃ; – knyezie jich leťala sacerdotes ŽWittb. 77, 64, knyezie tvoji ŽKlem. 131, 9, vyšehrazská knyezie Hrad. 2ᵇ, knyezye sě zřiedichu Pass. 332, pohanské kněžie vzúpichu t. 44, knyezije naši Štít. ř. 18ᵇ, jako jiní knyezzije t. 88ᵃ, židovščí knyezzye ML. 94ᵃ, jako naši kniezije činie Lobk. 9ᵃ, sami kněžj Br. Ex. 19, 22 atd.; – nč. dobří bratří, velební kněží, t. j. s pojetím pluralovým.
Akk. bratřú, kněžú, -iú, -í. Na př. pozva svú bratrzu Hrad. 17ᵇ, pro bratrſiu mú fratres ŽKlem. 121, 8, bratrſiu i sestry našě t. 140ᵃ, Kochan na bratrzyu soči DalC. 36, pro bratrzy mú ŽWittb. 121, 8, (Prokop) opatem jsa bratrzy učieše Hrad. 8ᵃ, svú bratrzy těšte Pass. 315, (Zbyhněv) bratrzy otděli DalC. 46, mimo tvú bratrzij Ol. Gen 48, 22, toho čarodějníka známe i všicku bratrzi jeho dobře známy Nikod. 3ᵃ (ve vydání Hankovu
