zmie nč. zmije, stsl. zmьja, zmija dracaena fem. vedle masc. zmьj, zmij ze zmьjь draco; z býv. zmьja je stč. náležitý nom. zmie (jednoslab.), akk. zmiú přehlas. zmí atd., na př. sg. nom. jako kdes zmie hladowita Baw. 110 (verš 8slab.), vok. blazniwa zmie zda ne wieš toho t., akk. na zmi počě volati t.; náležitý z toho tvar novočeský byl by zmí gen. zmí atd.; dvojslabičné zmije gen. -ije atd. je tvar jinak vzniklý.
3ᵇ. Vzor sudí.
216. Sem patří všecky mužské ьja-kmeny. Koncovky prvotní jsou téhož původu jako ve vzoru paní, a také proměny jejich hláskové jsou stejné. Kmen substantiva vzorového sudí je sądьja-. Sklonění jest toto:
sing. nom. vok. sudí
akk. suďú, -iú, -í; novotv. -ieho, -ího
gen. sudie, -í; novotv. -ieho, -ího
dat. sudí; novotv. -iemu, -ímu krajčovi
lok. sudí; novotv. -iem, -ím krajčovi
instr.–; novotv. -ím
du. nom. akk. vok. sudí
gen. lok. suďú, -iú, -í
dat. instr. sudiema, -íma
plur. nom. akk. vok. sudie, -í
gen. sudí; novotv. -ích, nč. krejčův
dat. sudiem, -ím; novotv. krajčóm
lok. sudiech, -ích
instr. sudiemi, -ími.
Výklady a doklady ku pádům jednotlivým.
217. 1. Kmenové ьj- stahuje se se samohláskou následující jako ve vz. paní v. § 201 č. 1.
2. Novotvary jsou v tomto sklonění několikeré, a nejhojnější podle sklonění složeného, vz. pěší masc., gen. pěšieho, -ího atd. Nejsou každý u každého ze substantiv sem patřících oblíbeny nebo dosvědčeny, nýbrž je v tom jistá omezenost, kterou dlužno v jednotlivých případech vytýkati; na př. je podle mužských kmenů -o a -jo novotvarý sg. dat. krejčovi, markrabovi atd., pl. gen. krejčův, markrabóv atd.‚ ale nikoli též sg. dat. lovčovi (lovčí), hrabovi (hrabie), pl. gen. lovčóv, hrabóv atd.
