pl. dat. podkoním, polúbratřím; na př. všem podkomorzim Lún. 1. dat. 1400 (z poč. XV. stol.), přikázal sem mým podkomorzym Ol. 3. Esdr. 8, 21, přěčitechu přikázanie podkralimь subregulis Hlah. 3. Esdr. 8, 68.
130. Některá substantiva jednotlivá tohoto vzoru.
klé, přechází sem ze vzoru řebří, stč. klí, v. § 78.
obličie stč. neutr., bylo vedle masc. obličěj, srov. stsl. obličije similitudo, facies vedle obličaj figura, rus. obličie vultus, pol. oblicze též; na př. oblyczie tvého vultus tui ŽWittb. 20, 10 a 30, 21, ot obliczie tvého t. 138, 7, s uobliczie ŽKap. 1, 4.
příjmie cognomen, je právem v instr. v příkladech: Ctibor Múdrá hlava przygmym Pulk. 146ᵃ, od krále jenž przigmim slúl Kristus HusŠal. 8ᵇ, Eliaſſ ſklenarz przigmim ffryz KolČČ. 141ᵃ (1551), Jakuba kreyczijho przigmim Peklo t. 223ᵃ (1557) atp.; ale někdy bývá tu místo instrumentalu tvar neskloněný, ustrnulý nom.: Václav przigmi Bílá noha vydán byl KolE. 68ᵇ (1590), Jan przigmi Pachta KolČČ. 231ᵇ (1558), Petr kožišník pržigmij Rosa KolCC. 153ᵃ (1580), Jankovi pržigmj Waſſkowj dlužen sem t., s Matějem purkrabovým przimi rayczkem KolB. 116ᵃ (1498).
II. Skloňování substantiv kmene -a*).
131. Substantiva tato jsou dílem kmene tvrdého -a, dílem měkkého -ja, dílem -ьja, a jsou dále většinou feminina, na př. ryba, dušě, paní, a dílem masculina, na př. vládyka, panošě, sudí. Masculina skloňovala se původně jako feminina a skloňují se tak dílem dosud, na př. nom. vládyka jako ryba, gen. vládyky jako ryby, akk. vládyku jako rybu atd.; ale působením významu mužského stává se, že masculina sem patřící časem víc a více přijímají flexi podle příslušných vzorů mužských. Proto je třeba, odděliti ve výkladech zde následujících masculina od feminin a pozorovati skloňování obojích ve vzorech parallelních.
O masculinech sem patřících jest ještě připomenouti, že v stč. mívají při sobě přívlastek někdy ženský; na př. česká hrdina DalC. 45 (rozumí se Břetislav), nevěrná sluho Jid. 133, (kníže praví Mutyni:) proč si směl živ u mój dvór vjíti a jsa svých kniežat pravá zhúbcě, našich nepřátel pravá snúbcě DalJ. 56 rkp. L, všickni ſudcie zemſke ŽKlem. 122ᵃ, k tomu kuoru duchownye ſuudcze mohú býti připodobnáni Štít. uč. 79ᵇ, zle hrabie, vévody i zle lankrabie, všichni cuzé otjímají Hrad. 106ᵃ atd.
