bude, puojde u pokoji a stezka po jeho nohách sě neukáže. Is41,4 Kto jest to dělal a činil, pozývaje národóv od počátka? Já hospodin, prvý a poslední já sem. Is41,5 Viděli sú ostrovové a báli sě, krajevé zemščí sě strachy podivili, přiblížili sú sě a přistúpili. Is41,6 Každý k bližniemu svému pomóže a bratru svému die: Posil sebe. Is41,7 Posílí kovář železový tepa kladivem toho, ješto koval toho času, řka: Toto skovánie dobré jest, a tvrdil jest hřěbími, aby sě nehnulo. Is41,8 A ty, izrahelský lide, sluho muoj Jákob, jehožto sem zvolil, plémě Abrahamovo, přietelé moji, Is41,9 v čem sem tě seznal od krajóv země a ot dalekých miest jeho pozval sem tebe a řekl sem tobě: Sluha muoj jsi ty, zvolil sem tě, Is41,10 neboj sě, neb s tobú sem já, neuhýbaj sě, neb já buoh tvuoj posílil sem tebe a pomohl sem tobě a přijala tě jest pravice spravedlného mého. Is41,11 Aj toť zahanbeni budú a zapolejí sě všickni, jížto bojijí proti tobě, budú, jako by nebyli, a zahynú mužie, jížto sě tobě protivie, Is41,12 hledati budeš jich a nenalezneš. Mužie protivníci tvoji budú, jako by nebyli a jako utracenie bojícieho člověka proti tobě. Is41,13 Neb já hospodin buoh tvuoj, ujímajě ruku tvú a řka tobě: Neboj sě, já pomohl sem tobě. Is41,14 Neroď sě báti, červe Jakubuov, jížto ste umřěli z izrahelského lida, já pomohl sem tobě, praví hospodin, a vykupitel tvój svatý izrahelský. Is41,15 Já postavil sem tě jako vóz mlatebný nový, jmající zuby řezavé, mlátiti budeš hory a zetřeš a skalé jako prach položíš. Is41,16 Rozvěješ jě a vietr vzchopí a vicher rozpráší jě a ty sě budeš radovati v hospodinu, v svatém izrahelském veseliti sě budeš. Is41,17 Potřěbní a chudí hledají vód, ano jich nenie, jazyk jich žieží usechl. Já hospodin uslyším