opět před krále šli, a tu se hádavše, čarodějníky přemohli. Proněžto se čarodějníci rozhněvavše, množstvie hadóv na ně poslali. V tu hodinu apoštolé přišedše, v své pláště těch hadóv nabravše, na čarodějníky zmetali a řkúce: Ve jmě božie vězte to, že neumřete, ale od těchto hadóv zhryzeni budete dotad, až na svój život zeúpíte. A když tak hadové jich maso trháchu, poče král apoštolóv prositi, aby jich nechali tak od hadóv sníti. K tomu apoštoly vecechu: Neslušie nám nižádného umrtviti, ale k životu navrátiti. A to řekše apoštolé, tak jich u bolesti několiko dní nechavše, k nim přišli a řkúce: Bezděčná služba bohu vzácna nenie, a proto vstanúc beřte se bezpečně, kam chcete.
Tehda ti čarodějníci vstavše, pryč zašli a těch všech vlastí lidi proti apoštolóm vzdráživše, do jednoho města, ješto Snamair slove, přišli. A v tom městě sedmdesáte pohanských kněží bieše. Tu, jakž bóh chtěl, apoštolé přišli a inhed sta od těch kněží a ode všech lidí jata a do chrámu před pohanské modly vedena. A tu inhed počechu diábli volati a řkúc: Co jest vám do nás, apoštolé boha živého! Aj toť jakž ste sem vešli, tak horúcím ohněm hoříme. A inhed se apoštoloma anjel zjeviv, vece: Některé sobě ze dvého volte, aneboť tito všickni vaši protivníci v okamžení zahynú, anebo vy svú krev prolijíc svatých mučedlníkuov korunu přijmete! V tu hodinu apoštolé všem, aby mlčeli, ponukše, promluvichu a řkúce: Abyšte věděli, že vaše modly sú diáblóv plny, aj toť před vámi jim přikazujem, aby pekelní duchové inhed z těchto modl vystúpiec, každý svú modlu rozbil i zetřel. A jakžto apoštolé vecešta, tak inhed dva múřeníny přečrná, ano všickni vidie, z těch modl
