nalepšenie. A čtvrté pro našich modliteb uslyšenie.
Jelikož k prvniemu to slušie věděti, že těch časóv, kdyžto Římené nade vším světem panováchu, jeden chrám v Římě byli učinili, v němžto svú pohanskú modlu naprostřed postavivše, všecky jiných zemí modly tvářmi k své modle obrátivše, okolo stavěli. A to tak bylo diáblovú mocí zpuosobeno, že kteráž se země Římanóm protivila, té země modla římské modle chřbetem se obrátieše. A to Římené uzřiece, vojsko proti té zemi poslachu a sobě tu vlast opět podmanili. Ale že v tom chrámě všech zemí modly miesta mieti nemožiechu, mnohým modlám zvláštnie chrámy učinili. A těm všem modlám Pantheon vzděli. To jest řečeno Chrám všem bohóm.
Potom po mnohých časiech když římské město křesťanskú vieru přijalo, tehda otec svatý papež Bonifacius čtvrtý u ciesaře, jenž Foka slul, ten chrám uprosil, jenž bieše dřieve všem diáblovým modlám na čest ustaven, ten jest potom světie královně a všem svatým mučedlníkóm na čest posvěcen, neb ještě svatých zpovědlníkóv svatá cierkev neslavieše. A potom po některých letech otec svatý papež Řehoř den všech svatých po všem světu slaviti kázal.
Druhé ten slavný všech svatých ustaven jest pro mnohé obmeškánie, neb mnoho jest svatých v nebeském království, jimžto lidé ižádné zvláštnie cti nečinie. A tak píše svatý Jeroným, že z rok do roka nenie ižádného dne, by najméně pět tisícóv svatých mučedlníkóv památného dne nebylo, kromě jediného dne u měsieci, jemužto únor česky dějí. A když toho křesťanstvo stihnúti nemóže, na každý den světiec svatým čest činiti, protož svatá cierkev ustavila jest, aby jeden den za ta obmeškánie po všem světu všem svatým na čest, boha v jeho svatých
