Abagarovi, jakž byl Ježíš slíbil. A když k němu apoštol Juda přišel a řka: Já sem učedlníkóv Jezukristóv k tobě poslán, aby se to naplnilo, co jest bylo Ježíšem vzkázáno. A jakžto apoštol vece, tak král Abagarus jemu v obličej vzezřev, jeho tvář, nebeskú světlostí stkviece se, uzřel a inhed sobě v srdci pomyslil takto řka: Zajisté vizi, že si učedlník syna božieho Jezukrista, jenž mi jest byl vzkázal a slíbil poslati některého z svých učedlníkóv, jenž by mě od mé nemoci uzdravil. Jemužto svatý Juda vece: Uvěříš li v syna božieho Jezukrista, vše, což žádáš, obdržíš. K tomu král Abagarus vece: S pravú věrú věřím a židy, ješto sú jeho ukřižovali, přerád zbil bych, bych pro římskú moc mohl. V tu dobu, že král Abagarus malomocen bieše, vzem svatý Juda list jemu Ježíšem poslaný, jím jeho tvář potřel a inhed král své trudné nemoci zbyl.
A když ta dva svatá apoštoly, Šimon a Juda, po rozličných vlastech chodiece, slovo božie kázáše, spolu se sešla v tom království, ješto Persarum slove, a tu sta dva slovutná čarodějníky nalezla. Jednomu řiekali Zaroes a druhému Arfaxat, ješto sú byli svatým Matúšem z múřenínské země vyhnáni. Za toho času vojna volána a v té vojště jeden krále babylonského podkonie jménem Baradach měl starostú býti. A když tak do judské země proti svým nepřátelóm k boji vstáti chtiechu, ižádného odpověděnie od svých pohanských bohóv mieti nemohli. Proněžto do bližšieho města šedše, pohanských bohóv otázali, proč by jich bohové neodpoviedali. K tomu jim bylo odpověděno, že pro ta dva svatá apoštoly, jakž sta tu přišla, tak vaši bohové k ničemuž vám odpověděti nemohú. To králóv podkonie Baradach uslyšav, kázal tú dvú svatú
