modle sě a řka: „Otče muoj, jest li lzě, aby mě minula tato muka. Ale však ne jako já chci, ale jako ty.“ Mt26,40 I přijide k svým učedlníkóm a naleze jě spiece, i vecě Petrovi: „Tak jsi nemohl jedné hodiny bdieti se mnú? Mt26,41 Bděte a modlte sě, a nevejdete u pokušenie. Nebo duch jest hotov, ale tělo mdlo.“ Mt26,42 Opět druhé odšed modléše sě řka: „Mój otče, nemuože li tento kalich mne minúti, než abych jej pil, buď vuole tvá.“ Mt26,43 I přijide opět a naleze jě spiece, nebo biechu jich oči obtieženy. Mt26,44 A ostaviv jě tu, opět otjide i modléše sě třetie, túž řěč řiekajě. Mt26,45 Pak přijide k svým učedlníkóm i vecě jim: „Pospěte juž a odpočiňte. Toť sě juž blíží hodina a syn člověčí bude zrazen v rucě hřiešných. Mt26,46 Vstaňte, pójdem! Toť sě blíží, jenž mě zradí.“
Mt26,47 Ješče on to mluvieše, a Jidáš, jeden ze dvúnádste, přijide a s ním veliká sběř s meči i s kyji, posláni od kniežat popových i od starost z lidu. Mt26,48 A ten, ktož jest jej zradil, dal jest jim znamenie a řka: „Kteréhož kuoli já políbím, tenť jest, jmětež jeho!“ Mt26,49 A inhed přistúpiv k Ježíšovi, vecě: „Zdráv, mistře.“ I políbi jeho. Mt26,50 I vecě jemu Ježíš: „Přieteli, k čemus přišel?“ Tehdy oni přiskočivše, pochopichu Ježíšě rukama i držiechu jeho. Mt26,51 Tehdy jeden z těch, ješto biechu s Ježíšem, ztáh ruku, vyně meč, a udeřiv na panoši kniežěte popového, utě jeho ucho. Mt26,52 Tehdy jemu vecě Ježíš: „Obrať svuoj meč na své miesto. Nebo všickni, kto meč vzímají, od mečě zahynují. Mt26,53 Zdali mníš, bych nemohl uprositi u mého otcě, by mi dal nynie viece nežli dvanádst tem andělóv? Mt26,54 Protož kterak by sě naplnilo písmo, že tak musí býti?“ Mt26,55 V túž hodinu vecě Ježíš k sběři: „Jako k lotru vyšli jste s meči i s kyji, chtiece mě skrútiti, a já jsem na každý den mezi vámi seděl v chrámě, však jste mne nejímali. Mt26,56 Ale to sě jest všecko stalo, aby sě naplnilo písmo proročie.“ Tehdy všickni učedlníci ostavše jeho zaběhú.
Mt26,57 A oni držiece Ježíšě, vedú jeho k Kaifášovi, k kniežěti popovému, kdež sě biechu mudráci i starší sešli. Mt26,58 A Petr jdieše po nich zdaleka až do sieni kniežěte popového. A všed vnitř, sedieše s panošěmi, chtě dokonánie viděti. Mt26,59 A kniežata popová i všěcka rada hledáchu křivého svědečstvie proti Ježíšovi, aby jeho smrti poddali, Mt26,60 i nenalézáchu, ač mnozí křiví svědci přistúpáchu. Pak naposledy přijidesta dva křivá svědky Mt26,61 i pověděšta: „Tento jest mluvil: Mohu obořiti chrám buoží a po třech dnech jej udělati.“ Mt26,62 A vstav kniežě popové, vecě jemu: „Nic neodpovieš k tomu, což tito proti tobě svědčie?“ Mt26,63 A Ježíš mlčieše. Tehdy kniežě popové vecě jemu: „Zaklínám tě buohem živým, aby nám pověděl, jsi li ty Kristus, syn buoží.“ Mt26,64 Vecě jemu Ježíš: „Tys pověděl. Ale však věrně pravi vám, potom uzříte syna člověčieho, sediece na pravici moci buožie a přijdúce v uoblaciech nebeských.“ Mt26,65 Tehdy kniežě popové rozedřě své rúcho řka: „Porúhať sě! Co ješče potřěbujem svědkóv? To jste juž slyšěli porúhanie. Mt26,66 Co sě vám vidí?“ Tehdy oni odpověděchu řkúce: „Vinen jest smrti.“ Mt26,67 Tehdy sě jěchu plvati v jeho obličej a podhrdlkóv dávati. A jiní políčky v jeho