[547v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupce dliti; i bude [392] bude] buude rkp. tomu člověku naposledy hóře nežli najprvé. Takež bude tomuto psotnému porození.“
Mt12,46 A to když [393] A to když] Adhuc eo lat. mluvieše k zástupóm, tehdy jeho mátě i bratřie stáchu vně, chtiec s ním mluviti [394] s ním mluviti] te lat., loqui tecum var. . Mt12,47 I vecě jemu kterýs: „Toť, tvá mátě i tvá bratřie stojie vně, chtiece s tobú mluviti.“ Mt12,48 Tehdy on jim [395] jim] dicenti sibi lat., nemá var. odpovědě řka: „Která jest mátě má a kteří jsú bratřie moji?“ Mt12,49 A ztáh ruku na své mlazšie, vecě: „Toť, mátě má i bratřie moji. Mt12,50 Nebo ktož kuoli učiní vuoli otcě mého, jenž jest v nebesiech, ten mój bratr i sestra i mátě jest.“
[XIII.]text doplněný editorem
Mt13,1 V tom dni vyšed Ježíš z domu, sedieše podlé moře. Mt13,2 A tehdy sě [396] sě] nadepsáno sebrachu k ňemu mnozí zástupi, tak že [397] tak že] Takze Vraštil 70, Kyas 76 vstúpiv na lodíčku, sedieše, a vešken zástup stojieše na břězě. Mt13,3 A on mluvieše jim mnohé věci v příkladiech řka: „Toť, jest vyšel rosěvač [398] rosěvač] qui seminat lat. , chtě rosievati své siemě [399] své siemě] navíc oproti lat., + semen suum var., srov. L 8,5 . Mt13,4 A když rosievá, některé siemě [400] siemě] navíc oproti lat. padlo jest podlé cěsty, a přiletěvše ptáci, to jsú zzobali. Mt13,5 A jiné jest upadlo mezi kamenie, gdež [401] gdež] gdez Vraštil 70, kdez Kyas 76 jest nejmělo mnoho prsti, a inhed jest vzešlo, že jest na sobě nejmělo vysoké prsti. Mt13,6 A když jest slunce vzešlo, zapálilo sě jest, a protože jest nejmělo hlubokého [402] hlubokého] navíc oproti lat. kořene, usvadlo jest. Mt13,7 Jiné jest padlo mezi trním, a když jest vzrostlo trnie, mezi ním zpuchlo jest [403] mezi ním zpuchlo jest] et suffocaverunt ea lat. . Mt13,8 Jiné jest padlo v dobrú zemi i dalo jest užitka [404] užitka] + aliud lat. stokrát [405] stokrát] původně trzikrat , trzi- škrtnuto a nadepsáno ſto- tolikéž a jiné šestdesátkrát tolikéž [406] tolikéž] zapsáno na razuře a jiné třidcětikrát tolikéž. Mt13,9 Kto jmá uši k slyšění, slyš.“
Mt13,10 Tehdy přistúpivše mlazší, pověděchu jemu: „Proč jim mluvíš u příkladiech?“ Mt13,11 Jenž odpověděv vecě jim: „Vám jest dáno znáti tajenstvie královstvie nebeského, [b]označení sloupce ale jim nenie dáno [407] ale jim nenie dáno] ale gim nenye dano Ale gim nenye dano Vraštil 70, ale gim nenye dano Kyas 76 . Mt13,12 Ale kto jmá, bude jemu přidáno i bude [408] bude] buude rkp. obihati, ale ktož nejmá, ač co mní sě jmajě [409] mní sě jmajě] habet lat., + videtur habere var. , bude [410] bude] buude rkp. jemu vzato. Mt13,13 Proto jim mluvi u příkladiech, že vidúce nevidie a slyšiece neslyšie ani rozumějí. Mt13,14 Aby sě doplnilo na nich [411] na nich] připsáno na okraji proročstvie Izaiášovo řkúce: Sluchem uslyšíte [412] uslyšíte] původně ſliſſite, v- nadepsáno , a neporozumiete a vidúce uzříte, avšak neuzříte. Mt13,15 Nebo jest obtieženo [413] obtieženo] obtyezenye rkp. srdce tohoto lidu, že svýma ušima těžcě uslyšie a svoji oči semřížie, aby nikdy neviděli [414] neviděli] původně newywidieli, -wi- podtečkováno, + oculis lat. , ani ušima slyšěli, ani srdcem zrozuměli, ani sě kdy ke mně navrátili, abych jě uzdravil. Mt13,16 Ale blažené jsú [415] jsú] navíc oproti lat. vašě oči, ješto vidie, i vaši uši, ješto slyšie. Mt13,17 Věrně jistě pravi vám, že mnozí proroci i spravedlní žádali jsú viděti, což vy [416] vy] navíc oproti lat., + vos var. vidíte, a neviděli jsú, i slyšěti, co vy [417] vy] navíc oproti lat., + vos var. slyšíte, avšak jsú neslyšěli.“
Mt13,18 „Protož vy slyšte příklad rosěvačóv. Mt13,19 Každý, jenž slyší slovo buožie [418] buožie] regni lat. , i nerozumie [419] nerozumie] rozumie rkp. jemu, pak přijda zlý, pochytí to, což jest vsáno v jeho srdci: to jest ten, jenž jest rozsán podlé cěsty. Mt13,20 Ale ktož jest rozsán na kamenie, to jest ten, jenž slyší slovo a inhed s radostí přijme je. Mt13,21 Ale nejmá v sobě kořene, než na chvíli stojí, a když jej potká smutek i násilé pro slovo, inhed sě pohorší. Mt13,22 A kto jest rosán v trní, to jest ten, jenž slyší slovo, a péčí toho světa i nejistého sbožie udusí slovo, i bude [420] bude] buude rkp. bez užitka. Mt13,23 Ale kto jest rosán na dobréj zemi, to jest ten, jenž slyší slovo i rozumie jemu i činí užitek [421] činí užitek] fructum affert, et facit lat., fructum facit var. , jiný stokrát tolikéž a jiný šestdesátkrát tolikéž a jiný třidcětikrát tolikéž.“
Mt13,24 Opět jiný příklad položi [422] položi] + illis lat. řka: „Podobno jest učiněno královstvie nebeské člověku, jenž rosievá dobré siemě na svém poli. Mt13,25 A když zesnuchu [423] zesnuchu] ſeznuchu rkp.







