O řádu a nápadu přirozených přátel tyto jsú řeholy nebo zprávy
Umře li kto bez dědicóv, t. synuov a dcer nemaje, bratřie a sestry téhož s vstupujícími na najbližšiem stupni nápad mají na rovný diel. Opět na tom řádu jakož na sstupujících nápad má žena jako i muž a oddělený jako neoddělený. Opět ač vstupující jsú na rovném stupni, jako jsú li rodičové, jakožto otec a mátě rovný nápad mají, t. každý z nich o puol dielu; pakli by toliko otec byl neb toliko mátě, každý z nich má veškeren nápad.
Opět strýcuom vždycky příslušie puol dielu, by pak byl nerovný počet, jako u příkladě jestliže s jedné strany toliko děd mateřin a s druhé strany děd a bába otcovi, ač jich jest dvé, avšak tak mnoho vezme děd mateřin, ačkoli sám jest.
Opět s rodiči bývají dopuštěni scházející bez kšaftu bratřie a sestry s strany téhož otce a též mateře a na rovné diely. Ale jiné jest, byl li by bratr jednoživotný s strany mateře toliko neb příbuzný toliko s strany otce, neb takový bude odlúčen od rodičuov, a též rozuměj o sestře.
Opět byli li by synové neb dcery bratruov s obú stranú spojených, budú dopuštěni i s rodiči, jakož by i otcové, když by živu byli, dopuštěni by byli.
Opět byli li by bratřie s strany jedné a děd a bába s svrchnieho řádu, též nápad mají, takže bratří nemají býti předloženi, nebo děd jest na najbližšiem stupni, kdež otce nenie, nebo tenť slove najbližší, kteréhož žádný nepředcházé. Chci však, aby bratr odstrčil