vydán. A když již dřieve řečený syn s světa sšel jest, tehda pán a dědic té vsi požádal jest statku jeho, pravě, že poněvadž jest sšel bez dědicóv, že by naň spravedlivě připadl, tehda mátě toho syna řekla, že ten statek na čtvero dětí, kteréž jest z druhého muže zplodila, spravedlivě sluší.
Na to konečně jest vypověděno: poněvadž syn umřel jest a čtvero živých z téhož života pošlo jest, aniž jest jiných z semene otce zabitého, že řečené sbožie umřelého syna na bratřie téhož života živé dědicky připadne, nebo netoliko dědicové vedlé sstupovánie, jakož jest pán té vsi pravil, mají nápady, ale i vstupující a poboční, protož spoludědicové mají jmieni býti za dědice.
Obecnie a zvláštnie zprávy o nápadiech
{když muž bez kšaftu umře}marginální přípisek mladší rukou Ačkoli vedlé starých práv když muž bez kšaftu umře, třetí čest statku pozuostalého ženě a dvě dědicuom, buď jich viece nebo jeden, přísluší, avšak bez práva pohoršenie.
Přihodila li by se příhoda, kteráž ani vedlé starých práv, ani vedlé tohoto nemohla by rozeznána býti, má zřiezeno býti k obecním právuom, v nichžto, kterak dědičstvie má býti súzeno vedlé příbuznosti, píše se takto: při nápadiech bez kšaftu sešlého najprvé právo mají sstupující, potom vstupující i s bratřími bez kšaftu sešlého, potom teprúv poboční najbližší, pakli se těch všech nedostává, tehda spadá do obecnie
