Když se obecně mezi lidmi die, že zloděj nebo jiný zločinec zbaven jest práva svého, to nemá rozuměno býti tak, aby jemu nikdy nebylo dopuštěno očištěnie, nebo toliko tak jest zbaven práva svého, že svědečstvie za právo jiného, poniž jest zlopověstný, vydati nemuože.
O zamlčení krádeže, že jest škodné
Ač by komu s cizími věcmi jeho vlastnie věci byly ukradeny a on by o tom mlčal a ani před súsedy ani před učedlníky soudu v čas určený nezjevil by toho krádeže neb škody, ten cizie věci zaplať. Opět pozdnie zvěstovánie, jenž kto potom činí o svých vlastních věcech ztracených, nenie jemu prospěšné, nebo zdá se, že by všetečně z osvědčenie svědkóv a nezvěděnie pravdy k tomu hnut jest. Prospěšné však jest prodlévanie zvěstovánie neb oznámenie, ač by sobě člověk prodlenie uprosil, ač by přehlédl své vlastnie věci, ztratil li jest z nich které.
O krádeži kola voznieho
Ztratil li kto kola voznie a obstaví li jemu je druhý, jestliže člověk věrný a ctný kola kúpil, navrátí je tomu, ktož jest nařekl ta kola, ač toho přísahú potvrdí, a žádné pokuty rychtáři.
O žalobě na čeledína z krádeže
Ač by sluha neb syn čeledín krádež učinil, žaloba bude na pána neb na otce, protože k nim krádež přišel jest, a žaloba z krádeže že jde na obžalovaného protož i dědice obžalovaného zloděje vieže, a též má býti zachováno po smrti zloděje mezi jinými náměstky.
O rúchu z kradené vlny udělaném
Opět uděláš li sukno z kradené vlny neb rúcho, i to rúcho bude kradené a pán té vlny muož toho sukna neb rúcha požádati.
O krádeži omluvném
Bylo li by jich viece obžalováno z krádeže a jeden z nich řekl by, že by při tom krádeži byl aneb při lúpeži, ale že by přítomen byl pro zbraňovánie lúpeže neb krádeže, tu jest otázka, jsú li taková slova dostatečná k jeho omluvě neb vymluvení. A odpověd jest, že takové vymlúvanie jest všetečné, nébrž z jeho vlastnie řeči, poněvadž řekl jest, že by přítomen byl lúpeži, a také proto, jestliže jest jmenoval snad ty některé své tovaryše, tehda zaslúžil jest proti sobě vynésti ortelovánie smrtedlného.
O krádeži dietěte let nedošlého
Ač by mlazší 15ti let krádež učinil, poněvadž člověk pod těmi lety plně rozumu neužívá ani plně mezi dobrým a mezi zlým dostatečně muož rozeznati, tehda metlú kázně od rodičóv neb svých poručníkóv má tresktán býti a tak i žalobníku i rychtáři dosti jest učiněno. Pakli zloděj sahá 15ho
