Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

Opět nezajde li žádný slib o nebezpečenství věci v purkrechtu, tehda přihodí li se zahynutí všie věci, to nebezpečenstvie neb škoda na pána přijde. Pakli by stranní toliko bylo, jakožto polovice neb méně, taková škoda purkrechtníku bude příslušeti.

O rozdielu práva purkrechtnieho kúpeného

Dvě zajisté přirozené neb tajné smlúvy aneb slibové jsú při těch smlúvách, jedno jest vysazenie neb vyvrženie z purkrechtu purkrechtníka, ač by neplatil po tři léta záplaty, a druhé chtěl li by purkrechtník prodati, že to má prvé pánu zvěstovati. Opět purkrechtník muož převésti užitek panstvie na jinú zemi neb dědinu.

O rozdielu mezi purkrechtem a nájmem

Purkrecht dělí se od nájmu, nebo při purkrechtu dáno bývá zvláštnie záplata jistá, ale při nájmiech toliko bývá cena na peněziech. Druhé, že purkrechtník vládne tiem přirozeně neb dědicky, jakožto užívaje, ale nájemník nic. Třetie, neb purkrechtník má panstvie užitečné, ale nájemník nic, neb smlúva purkrechtnie bývá o nemohovitých věcech toliko, ale nájem také i v mohovitých. Čtvrté, že nájem jest smlúva práva měsckého, ale purkrecht práva přirozeného, t. zemského, a práva pohanského, nebo přirozeným rozumem jest u vedení. Páté, že nájem bývá v sepsání, ale druhá smlúva nic.

O rozdielu mezi purkrechtem a prodajem

Purkrecht dělí se od prodaje, nebo tuto dáno bývá jisté zaplacenie, ale při prodaji věc jde svobodně. Opět od tohoto muož odstúpiti, ale od kúpeného nic. Opět právo purkrechtnie bývá, když komu poplužie k věčnému užívaní dáno bývá, dokudž by poplatek neb užitek za to pánu nebyl dán, a ani tomu nájemníku ani jeho dědici neb komuž by nájemník neb jeho dědicové ta poplužie prodali neb dali, aneb na tom obvěnili neb jiným kterýmkoli obyčejem odlúčili, nebuď slušné odjíti.

Kapitola o svátečních dnech a o jich skutciech

Sváteční dnové v městech a v rozličných soudech rozličně se zachovávají, vždy však kterýžkoli čas v roce nastali by neb přišli, přísahy nemají v nich činěny býti kromě těch, kteréž pro zachovávanie pokoje bývají a nebo jimiž člověk pro vysvobozenie okov neb vazby přisáhá; protož přísahy dotud odložené, když se ti dnové dokonají, mají činěny býti. Zločince však ve zlých skutciech lapení za těch dnuov nebývají zachováváni při zdraví, ale hned mají slušnú pokutu trpěti.

Kapitola o rukojemství zproštěnie

V všeliké při má držáno býti, jestliže by rukojmie mlče nebo mluvě toho postavil, jehož jest slíbil postaviti,

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 10 měsíci a 7 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).