Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

O žalobě z zlodějstva

Žádá li obžalovaný neb obviněný žalobník krádeže, lúpeže neb nápodobného zaviněnie, jednú žalobú má osáhnúti všecku škodu, nebo nebylo by slušné a veliké obtieženie bylo by obžalovaného ze mnohých žalob, z nichž každá šla by jemu na hrdlo, proti jednostajnému žalobníku v témž právě měl by se svědky očišťovati.

O lapení zloděje z podezřenie

Jestliže by rychtář kohokoli pro krádež, lúpež neb nápodobné proviněnie podezřenie jal, téhož najméně za tři dni v vazbě neb v kládě na rynku, kdež by od lidu mohl viděn býti, držeti bude, anebo aspoň jej v trhu provolá, dřieve nežli by z vazby puštěn byl neb z žaláře, ač by zavřien byl.

O rozdielu krádeže

Veliký rozdiel jest krádež u někoho naleznúti a téhož v skutku zlodějském lapiti, rovně jakož rozdiel jest mezi krádežem zjevným a tajným, nočním a denním, protož jestliže žalobník u někoho zjevně nalezl by, an nese zlodějstvo, t. věc kradenú, a vedlé rozumných předkládaní duovoduov žádá, aby obviněný veden byl k soudu s krádežem naň zavázaným, ta jistá žádost obviněnému má býti do vazby vzkázána, a jestliže maje radu svých nic odporného nemluvil by skrze řečníka svého, jenž toliko k takové řeči učiněné muož jemu dán býti, žádost žalobníka staň se jemu, pakli by co k své straně požádal. Tehda přísežní vedlé toho obojie straně spravedlnosti opatřte.

O svědectví ženském pro krádež

Při žalobách z krádeže ženy nemohú svědčiti, takové však svědečstvie najviec při krádežiech podezřenie plodí. Avšak přísežní mají toho i druhého, jenž svú věc ztratil, tajně přeslyšeti, a osobu obžalovanú znamenati, byl li jest snad dřieve zlopověstný, a nebo přihodila li by se jemu potom příhoda takováž.

O krádeži kuřat, káčat, slepic, a zlé uctěnie

Jestliže by kto krádeže kuřat neb káčat nebo nápodobných věcí v něčiem domu hledal, a od hospodáře domu před purkmistra pohnán, toho před týmž purkmistrem slovy neslušnými zle uctě a štrafuje jej pro takové ujitie neslušně učiněné, otázka jest, kterak taková slova nepoctivá měla by opravena býti. A jest odpověd: poněvadž před purkmistrem, jenž ten čas vedlé úřadu purkmistrského moc a miesto dvú přísežnú drží, slova neslušná jsú propověděna, ten ktož je prořekl, zaplatí pokuty 10 funtóv, z nichž rychtáři dostane se dvě česti a třetie městu.

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 5 měsíci a 22 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).